Od dětství si s různě dlouhými přestávkami kupuju scifi knížky, čtu je, mám je rád. A už ani nevím, jak jsem se dostal i ke scifi časopisu Ikarie, možná náhodou, někdo mně ho půjčil a já si ho začal kupovat. Nejraději jsem ho četl na střední, když jsem jezdíval do Prahy na brigádu, bylo to fajn počtení do vlaku a autobusu.
Ikarie byl časopis, ve kterém vycházely povídky přeložené z cizích jazyků, tak i původní české. V divokých devadesátkách jsem miloval ty překlady, prostě všechno to západní a nejlíp americký. Později jsem se začal orientovat na českou tvorbu, bavila mě víc. Na několika stránkách časopisu se psalo o filmech, takže jsem věděl, na co jít a nejít do kina, co si půjčit v půjčovně VHSek. Recenze nových knížek, to byla samozřejmost a já okupoval knihkupectví skoro každý den.
Nebudeme si tu namlouvat, že všechno bylo růžové, časopis od svého počátku vycházel ve formátu A4 o rozsahu do 60 stran. V prvních letech byla sazba troj sloupcová a později se změnila na dva sloupce. Papír byl více méně nekvalitní po celou dobu, co Ikárie vycházela, byl snad horší než v Rudým právu. Občas se i ten tisk tak nějak rozmazával, když jsem stránku držel na jednom místě dlouho. Ale byl to časopis o scifi a vlastně i o fantasy a hororu. Vlastně o celém českém fandomu (tohle téma je taky hodně zajímavý), který mě nikdy moc nezajímal a nikdy jsem na žádné fanovské sešlosti nebyl. Prostě jsem si jen rád četl.
Oh, pracuju tady s tím, že víte, proč se Ikarie jmenuje Ikarie. Víte to? Tak tedy, jméno Ikarie je podle stejnojmeného českého filmu Ikarie XB 1, ze šedesátých let. I dneska má ten film co říct, ale o tom asi zase někdy jindy.
Ikarii - ten časopis jsem si kupoval nepravidelně, nejvíc tedy koncem devadesátek a pak jsem na pár let přestal. Ztratil jsem o scifi zájem, moc jsem nečetl. Koncem první dekády tohohle století jsem dostal roční předplatné k narozeninám, a tak mě časopis začal chodit do schránky. Myslím, že jsem ho i jednou nebo dvakrát prodloužil, avšak v listopadu roku 2010 vydavatel ze dne na den Ikarii zaříznul, myslím, že mi došel dopis od vydavatele. Nabízel mi časopis 100+1 nebo nějakou takovouhle věc. Byl jsem smutný, Ikarie skončila.
Naštěstí se redakce mobilizovala a přesunula se pod nového vydavatele a založila časopis nový. Jmenuje se XB-1, jeden by sarkasticky řekl: "Ó, jak nápadité."
Ale časopis žil dál, vycházel, prodával se v trafikách a také kolem toho bylo mraky plánů, třebas elektronické vydání. To jednu dobu vycházelo, a tak jsem si ho předplatil. Bohužel to bylo takové polovičaté řešení. Elektronické vydání bylo snad jen pro iPad a s koncem "Kiosku" v iOS všechno zmizelo. Jedno číslo jsem zkoumal a byl to jen soubor obrázků v nevalné kvalitě, takže to moc ke čtení nebylo.
Tak jsem si začal zase v trafice kupovat papírové vydání, někdy jsem si z čísla přečetl jednu, dvě povídky, někdy ani to ne. Když před pár lety zmizelo XBčko z trafik, tak jsem si řekl, že si ho předplatím, hlavně za to může kamarád Tomáš Novotný. Poslal jim pár povídek do soutěže a dostal se i do časopisu. Takže mám poslední dva ročníky kompletní.
Letos v lednu jsem začal řešit, jak to mám vlastně s předplatným, abych jej mohl prodloužit, a čekalo mě tedy hodně nemilé překvapení.
Časopis XB-1 skončil, do kastlíku dorazilo poslední číslo, lednové a tam psali, že prostě game over, finančně se to nevyplatilo. Zamáčkl jsem slzičku a čekal, co bude dál.
Redakce má snahu pokračovat, ale už ne jako časopis. Teď už jako kniha se souborem antologií povídek a za dvojnásobnou cenu, co byl časopis. Publicistiku a další rubriky prý přesunou do online světa a tak dále.
Tímhle pro mě ten časopis skončil, knižní antologie, tak to už do knihovny nenacpu, musel bych něco vyhodit. Takže smůla. Možná, že by pomohlo elektronické vydání v epubu, jak avizuje web časopisu.
Jenže, všechno je trochu jinak. Do kastlíku dorazilo nové číslo antologie, nepočítal jsem s ním, protože si myslím, že jsem si ho nepředplatil. Ona to hlavně není kniha, ale je to osekané Xbčko, taková odlehčená verze, na ještě hnusnějším papíru, který je tak tmavý a recyklovaný, že ten černý tisk skoro splývá s pozadím. Ale co mě teda hodně ničí, tak to je sazba, ze dvou sloupců na jeden. Takže na konci řádku ve formátu A4 nevíte, co se psalo na začátku řádku. Hoši, tak tohle fakt ne.
Ještě jsem se k obsahu nedostal, tak nemohu posoudit, ale kamarád okomentoval překlad povídky asi takhle: "No člověče, vypadá to o dost hůř, než první Ikárie v 90. letech"
Pak ještě pár slov k překladům: "Ty překlady jsou taky dost divný. Zajímalo by mě, jak např. v originále zněla tato věta - Zpočátku světlo nezachytilo nic než nahodilé částky vznášející se ve slunečním svitu, avšak o vteřinu později, jak pokračovala v průzkumu, objevila bledý obrys."
Nedává to smysl? Ne, tak mně taky ne. Na sociálních sítích je stránka časopisu, tak jsem se tam zmínil, že by bylo fajn něco udělat se sazbou a formátem časopisu. Byl jsem odpálkován fanoušky a také mě tam vydavatel, tedy já si myslím, že je to vydavatel, vysvětlil pár věcí. No vysvětlil mně, že zmenšením formátu by se navýšil počet stránek, a to by se nevyplatilo, a vlastně jak to je. Je naprosto v pohodě. Fanoušci přitakali. Tak takhle, hoši, ne, myslím si, že už vám nedám ani zlámanou grešli za papírové vydání.
A za to elektronické, to záleží na ceně, třeba se podaří vybalancovat cenu versus drm a distribuci. Po předchozí zkušenosti mám ale pocit, že to bude stejné jako v minulosti. Celkem si pohrávám s myšlenkou, že bych tu antologii vzal, narval do skeneru, prohnal OCRkem a pak zkusil vysázet na A5 a vytisknout, abych viděl, jestli má vydavatel pravdu, anebo se mýlí.
A několik perliček na závěr, kdybyste si chtěli pořídit kompletní XB-1, tak na webu časopisu, tedy vydavatelství můžete za krásných 49 tisíc korun. Jen tedy je to kompletní XB-1 do roku 2021, to máte 11 let po 12 číslech, i kdyby jedno číslo stálo 150 korun jako to poslední, stále to nedělá 50 tisíc. To bude vazba ze zlata, anebo k tomu budou přidávat Cestu krve od Kulhánka?
Takže zapalte svíčku za Ikarii a XBčko, nebo rovnou zapalte první číslo antologie.
PanPrase