Ahoj kolegové ataristé,
Rád bych se podělil o svůj zážitek s retro-počítačovou akcí Atariáda 2017. Budu se snažit poskytnout co nejvíce obecných informací, ale je to samozřejmě (poměrně dlouhá) osobní zpráva.
Atariáda, ve svém aktuálním formátu, je každoroční třídenní akce ve městě Olomouc. Tuto akci pořádá "Atari klub - spolek příznivců historické výpočetní techniky" a nejvíce ji navštěvují ataristé (od 8bitových po 64bitové) z Česka a Slovenska. Na tuto akci také dojíždí několik návštěvníků z blízké nebo také někdy i z více vzdálené ciziny. Fanoušci jiných podobných platforem (jako třeba Commodore C64 nebo ZX Spectrum) jsou také vítáni (pokud snesou několik přátelských vtipů o svých podřadných počítačích). Tato akce už má svou historii. Úplně první Atariáda se konala již v roce 1996.
Díky úsilí Atari klubu, zvláště pak předsedovi klubu Bohdanu Milarovi, se Atariáda koná na Střední škole, základní škole a mateřské škole Profesora V. Vejdovského v Olomouci - Hejčíně, která poskytuje vzdělávání pro zrakově postižené studenty. Část posledního patra je věnována této akci, především skvělý hudební sál. Dvě menší místnosti slouží ke spaní. Typická výbava správného návštěvníka je tedy spacák. Já mám zaknihovaný pokoj v nedalekém penzionu, takže mě můžete nazývat luxusákem ;)
Hudební sál (dále jen sál) je opravdu velmi pěkný. Takže máme několik opatření, aby nedošlo ke zničení školního majetku a také, aby sál zůstal čistý. Kouření je zakázáno, takže kuřáci musí chodit ven za branku, která je spojena s plotem, jenž obestírá celou budovu. Jíst či pít je povoleno na chodbě, vyjma čisté vody. Tedy, aspoň myslím. V důsledku toho je návštěvní řád dlouhý, přísný a obsahuje také slovo "vyloučení".
Atariáda je z větší části volná akce. Přinesete si počítač a děláte, co chcete a s kýmkoliv chcete - hrajete hry, vyvíjíte software, kreslíte grafiku, skládáte počítačovou hudbu, diskutujete o čemkoli, pájíte, kupujete či prodáváte věci určené k počítačům Atari. Existuje však také oficiální program.
Oficiální program zahrnuje: Oficiální zahájení, prezentace, kvízové hry, herní soutěže, ceremoniál při předávání cen a oficiální zakončení akce.
Zejména během druhého dne (sobota) se počítá i s návštěvníky z řad širší veřejnosti zajímající se o staré počítače. Nikdo nemůže vyloučit, že se najde nějaký ten "ztracený atarista" jehož lze dostat zpátky "na palubu." To se stalo, byť nečekaně zábavným způsobem, viz níže.
První den je opravdu hodně náročný pro členy Atari Klubu, kteří žijí v Olomouci. Začíná to ranní přípravou sálu - donesení stolů z podkroví, instalace elektrického zařízení (prodlužovaček není nikdy dost), dovezení několika televizí, postavení několika počítačů a herních konzolí pro "herní koutek", příprava vstupenek, kabelů a všeho co je potřeba. Je to opravdu hodně práce. 1000+1 věc musí být hotová.
Já žiji v Praze, takže na Atariádu cestuji vlakem (zabere to 3 hodiny a 15 minut, včetně času stráveného čekáním na místní vlak v Olomouci). Nesl jsem batoh s osobními věcmi a mnohem větší a těžší tašku s Atari výbavou, tentokrát jsem měl své Atari 800XL a krabici plnou příslušenství. V Olomouci jsem se setkal s mým přítelem Petrem "HardCorem", který žije u Ostravy. Pak jsme oba dojeli do cílové zastávky místním vlakem a poobědvali jsme.
Když jsme dojeli na místo, tak přípravy byly téměř u konce. Petr a já jsme byli dobrovolníci a pomohli jsme s orientačním systémem. Vylepili jsme orientační plakáty (takže se návštěvníci neztratili a věděli jak si počínat u hlavního vchodu). Předseda Atari klubu opět ukázal své působivé organizační schopnosti - byl zde úplný plán, který popisuje, kde se všechny plakáty mají vylepit.
Nejvíce zábavná část této činnosti je zabarikádování některých chodeb židlemi, takže návštěvníci nemohou jít tam, kde nemají jít (bezpečnostní opatření účinnější než alarm). To je dobré cvičení, protože židle musí být přestěhované z podkroví a přemístěné na různá místa. Ten den jsem byl obzvlášť neohrabaný, ale díky Petrovu úsilí a trpělivosti byl úkol dokončen. Třešničkou na dortu bylo vylepení návštěvního řádu na dveře do sálu. Tento dokument se jaksi prodlužuje každý rok. Také jsem zaplatil členský příspěvek Atari klubu a dostal modrou vstupenku.
Během odpoledne a večera přijížděli různí ataristé a rozbalovali své počítače a příslušenství. Znám některé z nich, takže to byl vhodný čas, abych jim potřásl rukou. Vzhledem k tomu, že mám špatnou paměť na jména a tváře, tak znám jen některé jejich přezdívky.
Spolu s Petrem "HardCore", "Jack Free" a Zbyňkem "Já_Jsem_CD" jsme šli nakupovat, abychom získali nějaké zásoby pro nadcházející dva dny. Také jsme koupili dva velké kbelíky křupek - neplánovaný dárek našim blízkým ataristům (tyto křupky byly nakonec do jedné zkonzumovány). Pak jsme se dohodli, že se půjdu ubytovat a pak se všichni setkáme v nedalekém hostinci U Anči na večeři (samozřejmě s několika pivečky). Po večeři jsme se všichni vrátili do sálu. Na cestě zpátky se zrodila nová skupina s názvem BAHA Software (Baktra + HardCore).
Poté jsme se s Petrem věnovali společné práci. Náš projekt nazvaný "Kde domov můj", jenž je konverzí hry z televizní kvízové soutěže, trpí některými chybami. Programování v TURBO BASICu XL po vypití dvou sklenic piva bylo zajímavým zážitkem. Některé chyby jsme lovili do noci a také jsem psal nástroj pro opětovné indexování hry, který by měl vyřešit hlavní problém - příkazy POINT náhodně selhávaly. Reindexování nefungovalo dobře a nebyl jsem schopen zjistit, proč. Bylo pozdě, proto jsme se rozhodli, že by bylo nejlepší pokračovat následující den. Šel jsem do penzi˘nku, abych se vyspal.
Sobota je hlavní den akce. Všichni ataristé jsou přítomni a sál se stává velmi rušným místem. Všichni se něčím zabývají.
Opět jsem pracoval s Petrem na opravách projektu. Konečně se mi podařilo správně provést indexaci (po několika, řekněmefacepalmech) a další chyby byly také opraveny. Dospěli jsme k závěru, že hra je ve stavu, kdy si ji mohou zahrát natěšení ataristé - beta-testeři, kteří se často ptali, zda je hra už připravená. A také, že je hra konečně připravená k prezentaci. Takže jsme začali dokončovat prezentaci, která měla být uvedena v odpoledním oficiálním programu. Přešel jsem z TURBO BASICu XL do MS PowerPointu, který běžel na mém notebooku (robustní Lenovo X200). S Petrem jsme přidali snímky do prezentace a diskutovali o tom, co budeme říkat a kdo co řekne. Byla to vůbec první Petrova přednáška na Atariádě.
Také jsme udělali pár přestávek. Petr má přestávky na cigarety, já zase na čokoládové sušenky, takže naše závislosti jsou zhruba vyrovnané.
Během těchto přestávek jsem odpozoroval několik věcí, které by mohly vysvětlit, co se děje na Atariádě.
Oblíbená aktivita 8bitových ataristů je hraní různých MultiJoy her pro 2-16 hráčů. Je to logické, protože na akcích jako je Atariáda je k dispozici dostatek hráčů. To je také moje oblíbená aktivita, zvláště když vyhraji :-). Práce na projektu však měla přednost. Projekt vyžaduje MultiJoy, takže jsme s Petrem zkoušeli hrát s joysticky v obou rukou. Zbyněk a "Jack Free" nám také hodně pomáhali.
Ať se děje co chce, František Houra - "Velký Fandal" vyhrává většinu soutěží v hraní her pro MultiJoy. Snad to má něco společného se skutečností, že píše většinu z těchto her. Někteří mají podezření, že má ve svém joysticku tajný drát společně s backdoorem (IF PLR$ = "FANDAL" THEN WIN = 1) v jeho hrách.
Nejpopulárnější aktivita 16/32bitových ataristů musí být opravy a upgrady jejich počítačů :-) Nemohl jsem si nevšimnout skutečnosti, že jejich počítače měly po většinu času odstraněné kryty.
Byl jsem tak zaneprázdněný prací na projektu, že jsem skoro nevnímal oficiální zahájení akce, , kde klíčoví členové Atari klubu přivítali návštěvníky. Také jsem si sotva všiml soutěže v hraní MultiJoy her Sails of Doom a MultiLoops (dosud nezveřejněných). Hra Sails of Doom je souboj lodí s realisticky zpracovanou dělovou palbou.
Náš projekt a prezentace byly připraveny, takže když se Bohdan, předseda Atari klubu zeptal, jestli je prezentace skutečně připravena, tak jsme s jistotou odpověděli "ANO, můj Pane!"
Po této tvrdé práci jsme se odměnili čerstvým vzduchem, dlouhou procházkou a obědem v restauraci Zlatá koule, kde se podávají pokrmy z olomouckého sýra. Šli jsme spolu s "Jack Free", Zbyňkem, Petrem a "Pedrosem", který je z Olomouce. Milý člověk, se kterým jsem se nikdy předtím nesetkal. Dozvěděl jsem se, že "Pedros" má rád retro-počítače a pracuje v IT (tak jako já). S videokamerou natáčel videozáznamy - zahajovací řeč, prezentace, atd. Tato videa čekají na úpravu a postprodukci, ale někdy budou k dispozici.
Prezentace
Zbytek dne byl věnován pokračování oficiálního programu. Byla pořízena skupinová fotografie a potom začal blok prezentací. K vidění byly následující prezentace.
Engine pro textové hry. Rudolf Kudla "Rudla Kudla" popsal jeho generalizovaný engine napsaný v assembleru pro vytváření a provozování sofistikovaných textových her.
Bad Apple - japonská demo epidemie. Antonín Holík vysvětlil virální video s názvem "Bad Apple" se souvisejícími fanouškovskými aktivitami. Také popsal různé "porty" videa na neočekávané výpočetní platformy (např. Vectrex) a snažil se "přenést" video do 8bitových počítačů Atari. Jeho práce byla, jako vždycky, působivá.
Příběh nové 8bitové hry "Kde domov můj" - z TV obrazovek na Atari.
Petr a já jsme představili náš nový projekt. Myslím, že prezentace proběhla dobře. Také byla jednou z mála, která skončila včas.
CosmosEx - multifunkční zařízení pro ST/TT/Falcon. Bohdan Milar představil zařízení CosmosEx, které umožňuje používat různé paměťové karty a USB zařízení pro emulaci disků ACSI / SCSI a také umožňuje připojit standardní USB myš nebo klávesnici k 16/32bitovým počítačům Atari. A co víc, zařízení se vejde do šachty pro disketové mechaniky. Kdybych byl 16/32bitový Atarista, řekl bych, že je to zařízení, které prostě musíte mít.
Co se děje v trávě - malé rozhovory o zprávách ze světa Atari.
Sada kratších prezentací. Nová video výstupní deska pro Atari Jaguar, pozvánka do muzea historie počítačů a malá modifikace výstupu videa pro C64, která umožňuje používat konektor CINCH namísto DIN.
ZX Uno.
"Faktor6" popsal ZX Uno, klon počítače ZX Spectrum založený na FPGA. Toto malé zařízení může nahradit různé 8bitové počítače včetně 8bitového Atari. Jediné, co mohu říct, je to, že "Factor6" předvedl skvělou prezentaci o zajímavém zařízení.
Kvízové hry
Po přestávce na večeři jsme se účastnili dvou kvízových her připravených a moderovaných naším "neoficiálně oficiálním" a velkolepým MC přezdívaným "Wotnau".
Pevnost Atariard. Když soutěžíte ve Fort Atariard, musíte pomocí vizuálních nápověd identifikovat počítačové hry nebo známé osobnosti. Vždy je pět vizuálních nápověd, které se postupně objevují (nejsou to screenshoty z her, to by bylo příliš snadné). Pokud znáte hru nebo osobu, zakřičíte její jméno. Pokud vykřiknete jako první a vaše odpověâ je správná, dostanete body. Poté máte oprávnění odpovědět na bonusovou otázku a získat více bodů. Pokud neodpovídáte, ostatní mohou. Tento kvíz považuji za velmi zábavný, i když obvykle končím velmi špatně. Tentokrát jsem zaznamenal pouze jeden bod.
Mixle v pixlech. Když soutěžíte v tomto kvízu, tak se publiku zobrazí screenshoty her. Na screenshotu je několik málo úmyslných chyb a vy je musíte identifikovat. Prostě vykřiknete odpověâ. Když jste hlasití, rychlí a odpovíte správně, tak dostanete body. Bonusové dotazy jsou také k dispozici, tentokrát pro všechny. K mému překvapení jsem vyhrál tento kvíz. Jeden ze screenshotů pocházel ze hry Curse of the Lost Miner, kterou jsem napsal v roce 2015, a to mi hodně pomohlo. Dalo by se říci, že to bylo podvádění, ale jak MC poukázal, aspoň se ukázalo, jak užitečné je vytvářet nové hry. Nemohu více, než souhlasit :-).
Na tyhle dva kvízy jsem se velice těšil a smekám před "Wotnauem" za jeho práci a dovednosti. Velice dobře řídil soutěž a přecházel z češtiny do angličtiny, aby se přizpůsobil hostům ze zahraničí. Byla skoro půlnoc, takže nadešel čas jít do svého pokoje v penzi˘nku a snít.
Bohužel poslední den Atariády. Vzbudil jsem se, zabalil jsem si věci a odešel jsem z penzi˘nku zpět do sálu. Na své cestě jsem objevil zkratku (přes nějakou zdánlivě opuštěnou zahradu), která mi ušetří 5 minut chůze příští rok.
Ten den jsem přišel o něco později a v sále už bylo velmi rušno, jak jsem očekával. Už jsme měli plné zuby programování, tak jsme si konečně s Petrem zahráli Boulder Dash II. Náš projekt byl ve zkušených rukou beta testerů. Když jsme si dali první cigaretovo-sušenkovou pauzu, byl můj poznámkový blok plný nápadů a žádostí o vylepšení, o kterých jsme diskutovali. Je to zvláštní, ale příjemný pocit vidět, že 4 lidé hrají hru, kterou jsem pomohl vytvořit, i když si přitom trochu stěžují.
Také "Fandal" se obrátil na Petra a na mě, abychom diskutovali o možném zapojení se do jeho potenciálního projektu - lokalizace jedné starší hry plné textů (nevím o jakou hru se jedná) do češtiny. Mohu jen říct, že pokud vše půjde dobře, bude to skvělé.
Někteří ataristé se začali balit a odcházet, neboť měli povinnosti nebo dlouhou cestu domů.
Následoval ceremoniál při předávání cen. Když jsem vyhrál jednu z kvízových her, tak jsem se dostal na jeviště, abych získal cenu za 1. místo (tři kousky různých čokoládových tyčinek nebo starší časopisy) a taky fotografii našich vítězných gest. Pak následovalo oficiální zakončení.
Bylo načase jít na oběd a pak pomoci hlavním členům Atari klubu s uvedením sálu do původního stavu. Petr a já jsme odstranili všechny plakátky, které jsme předtím vylepili, odnesli všechny "barikádovací židle" zpátky do podkroví nebo do sálu a pomohli přesunout některé stoly do podkroví. Ten den jsem nebyl tak nemotorný.
Jak jsem uvedl výše, Atariáda je zejména v sobotu připravená přijmout i širší veřejnost. Ale každým rokem se najde někdo, kdo přijde v neděli, když je akce téměř u konce a požádá o pomoc s Atari. Tento rok nebyl výjimkou. Objevil se potenciální atarista přezdívaný "KoplSopl" a požádal o pomoc při testování rozšířené paměti svého 130XE. Došli jsme k závěru, že by měl vyzkoušet některé hry, které vyžadují rozšířenou paměť. Poslal jsem mu balíček s takovými hrami e-mailem. Doufám, že mu to pomohlo. Má také nějaké kontakty, a tak se může spojit s Ataristy, kteří žijí blízko něho. Možná se jednoho dne připojí k "rodině".
Takže to byl konec. Petr a já jsme odjeli místním vlakem na hlavní nádraží v Olomouci a rozdělili jsme se. Petr jel do Ostravy a já jel do Prahy.
Atariada 2017 byla příjemná akce. Nikdy nebudu litovat svého rozhodnutí jet na mou první Atariádu před několika lety a budu tam i příští rok. Tato akce je vždy inspirací k tomu, aby moje Atari běželo a já programoval nebo se zapojil do nových projektů. Budu se také stále podílet na oficiálním programu - připravím alespoň jednu prezentaci.
P. S. MultiJoy je užitečné zařízení pro akce jako je tato. Název MultiJoy byl snad odvozen ze slov Multiple Joysticks (více joysticků). Já se ovšem přikláním k jinému výkladu - Multiplying Joy - tedy mnohonásobně větší zábava při hraní her, ať už kolegové ataristé hrají s vámi nebo proti vám.
Článek Napsal: Michael "BAKTRA" Kalouš
Překlad: Petr "HardCore" Postava