Otázky klade Pepax, březen 2011
1. Ahoj Marku, na Atari scéně jsi už nějaký ten pátek, narozdíl od nejmenovaných jedinců, chvalně známou postavou, ale mohl by ses přece jen ve stručnosti představit i té hrstce podezřelých individuí, ke kterým tvoje sláva z nějakého nevysvětlitelného důvodu ještě nedolehla? Stačí jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště, telefon, věk v hexadecimální soustavě, krevní skupina, číslo bankovního konta ve Švýcarsku, PIN a SPZ.
Ahoj, jmenuji se Marek Pavlík a používám přezdívku MaPa, což možná někoho překvapí, ale jsou to první dvě písmena z mého jména a příjmení :) Pocházím z Liberce, kde i nadále bydlím. Kde přesně Vás sice může zajímat, ale to neprozradím. Věk skoro $23 let, krevní skupinu mám, konto taky, PIN i SPZ též, i když auto není moje.
2. Naši vlezlí redakční zvědové hlásí, že se často pohybuješ ve společnosti nezletilých dívek. Máme se těšit na novou generaci ataristek nebo zůstane jako ta stará pouze v naší fantazii? V případě kladné odpovědi - plánuješ koupit pod stromeček Multijoy16 + SD Fandal's Multijoy Hacks Christmas Edition?
Hmm tak obecně si myslím, že nová generace, natož ataristek, nehrozí, a to i v mém případě.
3. Velká škoda.... Všichni se shodneme na tom, že programování na Atari je naprosto běžný, normální a vcelku nudný koníček. Máš taky nějaké abnormální, jako např. cyklistiku, krýglistiku, metal, keramiku apod.? Vyjmenuj alespoň 7..... no dobře, tak i s jedním si vystačíme.
Wow.... to není výraz údivu, ale World Of Warcraft, který docela hodně hraju, takže se dá říci, že je to můj koníček, ne? Obecně PC jako takový je můj koníček. Pak přes léto posledních pár let to je ta cyklistika na horském kole. Něco málo najedu, ale nic extrémního. Jinak pak samozřejmě přítelkyně a děti.
4. Cyklistika na horském kole - to rád slyším. Snižuje to aspoň pravděpodobnost srážky se známým cyklomaratoncem Rasterem, což by v ataristických řadách způsobilo nenapravitelné ztráty. Přítelkyně a děti, to jsou u aktivních ataristů obvykle poměrně neznámé pojmy. Přejeme ti, abys na ně při bušení do kláves nikdy nezapomněl, prý to nemají rády. :-)
No sice jezdím na horském kole, ale většinu stejně asi projezdím po silnicích. Jo to mi dává taky někdy najevo, že to nemá ráda, když zapomínám ;)
5. Když dovolíš, zeptám se tě ještě na jedno strašlivé tajemství, které ani bulvárně-bonzácká ústředna našeho ctihodného disketového magazínu zatím nedokázala rozkrýt: kterak jsi přišel ke svému prvnímu Atari či snad nějaké jeho pochybné náhražce, jak se poneštěstilo např. PGmu, a jak tě tato událost poznamenala pro zbytek života?
K Atari jsem se dostal přes svého tátu, který se o počítače zajímal. Sice jako první měl doma nějaké ZX Spectrum, tuším 48k nebo nějakou takovou verzi, ale po nějaké době v Tuzexu zakoupil ten pravý stroj, a to Atari 800XL. Takže tím začala moje ataristická éra. Samozřejmě nejdříve jsem na tom jen hrál hry, ale jelikož táta se často vrtal v různých programech ve strojovém kódu, tak jsem se postupně dostal i k programování. Klasicky nejdříve BASIC, pak Turbo BASIC a nakonec jsem vyzkoušel trochu i strojový jazyk.
Dnes je pro mě Atari koníček, spíše taková okrajová záležitost v tom smyslu, že když mám ve volném čase čas (no to je ale blbej výraz) tak se věnuji ve většině případů jiným věcem jako přítelkyni a dětem, PCčku nebo přes léto cyklistice.
6. Tím poznamenáním jsem myslel, jestli ze svých zkušeností nabytých s pomocí našeho oblíbeného pravěkého stroje nějak těžíš ve svém neataristickém, nejlépe pracovním, životě, což se prý několika málo osobám překvapivě alespoň nepřímo poštěstilo (tvrdí např. známé duo Rasterix a Bobelix), případně přivodilo-li ti Atari nějakou pěknou či snad dokonce nepěknou duševní poruchu, jak se pro změnu stalo mnohým jiným? ;-) Na mně se Atari podepsalo např. v podobě mé rozvinuté fantazie, ale to není nic divného, když jsem si spoustu grafických detailů musel nutně domýšlet, že... :-D
Ne a ne a ne.
7. Když už jsi zmínil hry, můžeš nám bez zdlouhavého mučení prozradit své favority? Co třeba MultiRace? Které byly tvé vůbec první pařby na Atari? A budí tě dodnes ze sna?
Co to je MultiRace, to neznám, leda tak Milk Race (ááá teď jsem se podíval k Fandalovi na stránky na ten Multi Race a to opravdu neznám) :) Jinak favority snad ani moc žádný, ale nejvíc času jsme ze začátku strávili u hry Oil's Well, kde jsme s tátou byli, nebojím se to přiznat, úplní mistři a nebyl problém to hrát doslova hodiny v kuse na jeden pokus. Jiné hry, co si teď horko těžko vybavím, že jsem měl dost nahráno nebo jsem došel na jejich konec, byl např. Gyruss, Fred, Great American Cross Country, Mr. Robot, Raid Over Moscow, Jet Boot Jack a další spousta skvělých her. A vůbec jsem hrál tak nějak všechno, co jsme na těch kazetách a později disketách měli. Něco více, něco méně, ale sem tam jsem si vzal třeba kazety a projížděl je jednu hru za druhou, protože jsem u některých už stejně nevěděl co jsou zač, a hrál. Které z nich byly úplně ty první, už nevím. Ze sna mě naštěstí nebudí žádné z nich, i když jsem poprvé u aliena ve hře Rescue On Fractalus málem spadl ze židle, ale to asi každý.
8. Mně se ze židle spadnout nepodařilo, zřejmě jsem neudržel pozornost tak dlouho, abych se vetřelce dočkal. :))) Oil's Well je moc pěkná hra, trochu mi připomíná Ardy the Aardvark, kterého jsem zase rád hrál já.
Omlouvám se, že se v tom tak hlípu, chci říct hnípu, ale zvyk je feritová košile: zmínil jsi spousty skvělých, avšak poněkud archívních her. Co, kromě Ocean Detox, hraješ rád z plodů poslední pětiletky a jak daleko jsi se v Milk Nuts dostal? (Máme-li zůstat u rozlitého mléka z tvé předchozí odpovědi.) Máš taky nějakou historku ze shánění disketové jednotky? Někteří z nás sháněli mechaniky pružných disků např. pomocí zlotřilých strýčků krkolomnými pašeráckými stezkami z imperialistických doupat. :)
"Archívní" hry jsem zmínil z jednoho prostého důvodu a to, že jsem hry na Atari hrával pouze v útlém dětství. Dneska si také samozřejmě zahraju, ale to spíš jen ty nové hry, abych si je ozkoušel, ale nijak více se tím nezabývám. Takže z poslední ať pětiletky nebo desetiletky nehraju nic a v tom vězí i to, že Milk Nuts jsem zkoušel jen párkrát a dostal se max. tak do 4-5 levelu. Ohledně historky s disketovou mechanikou nic nemám, protože, jak už jsem řekl, Atari měl můj táta a kde k tomu disketovku sehnal, to opravdu netuším.
Výjimkou jsou hry v HSC (High Score Club) na AtariAge, kde jde o kompetitivní hraní zvolených her. Jeden čas jsem je celkem pravidelně hrával, ale teď už asi rok na to zas nemám skoro čas, takže se neúčastním. Další výjimkou byla teď má oblíbená hra z dětství Oil's Well, takže jsem neodolal a s přehledem a velkým náskokem jsem zvítězil a to jsem skončil hrát ve chvíli kdy jsem měl ještě 25 životů, ale protože to bylo již časově náročné (již tak 3 hodiny hraní jedné hry v kuse) tak jsem to zapíchnul (já už říkal, že jsme byli mistři). Jinak HSC mohu všem jen doporučit. Kolikrát jsem ty hry ani neznal, nebo je znal, ale nehrál, protože mi nepřišly zajímavé. Ale díky snaze uhrát dobrý výsledek a porazit ostatní, najednou člověk do těch her pronikl a zjistil, že jsou vlastně dobré až výborné, i když některým stejně ani ta soutěživost nepomohla. ;)
9. Zmínil jsi projíždění her jednu za druhou, musím ti tedy položit i fandalovskou otázku: měli jste datová média popsaná dobře, špatně (stylem skákající panáček, bourající autíčko) nebo vůbec?
Popis kazet nebylo moje dílo, ale žádné takové "úchylné" popisky jsme rozhodně neměli, jen skutečné názvy her.
10. Svým pařanským nadšením jsi mi připomněl slavný Rasterův výrok "Já hry nehraju, já je dělám". Můžeš prozradit zvědavým čtenářům, jaké byly tvé první programovací pokusy, od koho dalšího jsi čerpal vědomosti či aspoň literaturu (byl jsi členem AK Liberec?) atd. Např. já jsem se kdysi pídil po učebnici assembleru 6502 a výsledkem bylo, že mi ji jednou někdo dokonce ukázal! :-)
Já hry nehraju, já je ani nedělám! No dobře dobře, naprgal jsem OD, o jehož kvalitách jste se mohli přesvědčit podle zaslouženého umístění v Abbuc SW Contestu a KAZ compu, kde měl samozřejmě také zaslouženě vyhrát... asi chyba ve sčítání. ;) Jak už jsem zmínil dříve, Atari mi neříkalo pane, takže jsem ani nesháněl literaturu, ani jsem nebyl členem žádného AK atd. kapišto? ;) Jinak táta teda do nějakého klubu chodil, jestli to byl přímo Atari klub, netuším. Jako asi každý jsem začínal s BASICem, ke kterému jsme měli nějakou takovou tu základní příručku. Jsem se někdy v 8. třídě ZŠ do toho pustil a začal psát nějaké primitivní prográmky.. a to mi zůstalo dodnes. Po čase jsem přešel na Turbo Basic. Už jsem zmínil, že táta se často vrtal ve strojáku nebo v něm i něco programoval a já ho často sledoval a nechápal, což kolikrát nechápu dodnes, kdy vejrám do kódu a desítky minut řeším nějaký bug a nechápu, abych nakonec vítězoslavně přepsal jeden znak a vše šlapalo jak má. Literatury jsme měli poměrně dost, takže jsem čerpal v ní. Měli jsme i nějaké brožurky ohledně strojáku a takové ty velké 2 knihy (modrá a červená) s popisem jednotlivých paměťových buněk. S tímhle v ruce a s tabulkou hexa kódů instrukcí jsem tehdy vyplodil své mistrovské dílo, hru psanou ve strojáku. Ano správně, ne v assembleru, ale ve strojáku (což asi taky není správně, ale zní to drsňáčtěji ne? :) ) v Turbo Monitoru 2004+ (nebo jak se to jmenovalo). Hra se jmenovala Maze Chase, taková předělávka jedné hry, kterou jsem si pamatoval ze ZX Spectra. Bylo to bludiště na jednom screenu a cílem bylo jej celé oběhnout a tím vybarvit na jinou barvu a nenechat se chytit od jednoho ani nevím čeho. http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0015742 Škoda, že ta moje hra je bůhví kde, jestli ještě existuje.
11. Je smutné, že se tvá raná umělecká díla nezachovala. Znám 1, 2.... no určitě aspoň 3 lidi, kteří by je rádi viděli. :-) Třeba se Fandalovi jednou podaří je vydolovat z nějakých darovaných kazet ze sedmé ruky. Poskočme ale trochu nepodmíněně v čase a podívejme se na tvoji soukromou ataristickou renesanci. Jakpak se ti na VŠ přihodilo, že sis vzpomněl na Atari? Souviselo to nějak s probíranou látkou nebo ses naopak uchýlil k emulátoru z čirého přebytku času, či tě snad popadla nostalgie?
Tak ono nebylo ani moc o co stát, ale tu jedinou hru psanou ve strojovém jazyce bych rád měl, a když už, tak klidně všechno. :) Rozhodně jsme na VŠ neměli předmět Programování na 8bitovém ATARI ;) to ne. Ale jelikož jsem na školu poměrně brzy (hned po prvním úspěšném semestru) začal zvysoka kašlat (pak taky už ovšem další semestry tak úspěšné nebyly, a školu sem si protáh hned o 6 semestrů ;)) a trávil svůj veškerý čas na počítačích, tak jsem se asi i nějakou čirou náhodou dostal k emulátoru Atari. Už si nevzpomínám jak to bylo, ale buďte všichni rádi, že to bylo!
12. Rádi samozřejmě jsme a všichni se rozhodně těšíme na další tvoje dechberoucí výtvory, stejně jako každý správný atarista napjatě čeká na nové Poisonovy grandiózní opusy, Fandalovy mimozemské hacky, Rasterovy akční pecky, Bob!kův bionický interface atd. atd. Můžeš nám alespoň naznačit, na čem momentálně pracuješ? Slibuji ti za všechny 4 čtenáře Flopu, že to nikomu neprozradíme.
Momentálně pracuji na odpovědi na tvé přitroublé dotazy, které mě ruší od práce na 1kB intru pro Forever C ;) a pak také intro pro FLOP 54, které je tedy snad už teď hotové ve finální podobě, pokud se neobjeví nějaký zádrhel. Jinak momentálně nic, ale chtěl bych po Foreveru začít s PG dělat na nějaké hře. Nejlépe zase nějaká primitivnější gameska pro ABBUC SW contest, kterou nechutně rozdrtíme zbytek příspěvků, tak jako loni :)
13. Předem gratuluji k výhře v příští soutěži ABBUCU a dovolím si pokračovat gejzírem nejapných dotazů: kolik ataristohodin asi tak průměrně trvá výroba jednoho jednokilobajtového intra na Forever? Ve tvých demech se podezřele často objevují nevídané a neslýchané triky. Kam na ně chodíš a máš jich ještě hodně v zásobě? Překvapily tě (nejlépe příjemně) v poslední době nějaké výtvory od konkurence?
Tak to vůbec netuším, kolik to může trvat, nejspíš různě, ale nejčastěji asi tak 1024 hodin. Na triky nikam nechodím, triky chodí za mnou. No občas taky něco horko těžko vymyslí i PG. Ale asi brzo nevídané a neslýchané triky dojdou, se obávám. Teď marně vzpomínám, co se v poslední době vůbec objevilo, ale nic mě nenapadá, že by mě nějakou extra upoutalo, krom samozřejmě mých výtvorů ;)
14. Jak se ti spolupracuje s naší ataristickou reinkarnací Rembrandta skrývající se pod tajemnou přezdívkou PG? Pracuješ raději na svých vlastních nápadech nebo ti vyhovuje programování na zakázku? A jak snášíš, když se zadavateli nelíbí tvoje výsledky?
Spolupráce? Tak se to snad ani nedá nazvat. Je to děs, bída a utrpení. Bohužel nejsem nadán graficky ani hudebně a proto jsem odkázán na to, až se PG uvolí a obětuje nějakou tu minutku alespoň na konzultaci, abych věděl, jakým směrem se při kódování ubírat. A bohužel většinou toto čekání netrvá jen hodiny, ale spíše dny až týdny a pravidelně nejdelší čekání je v době, kdy má člověk nejvíc energie a elánu něco udělat. Ale jinak je to úplně super, obzvlášť když si člověk říká, jak to má krásný a super a že už tam nejde nic přidělat a v tu chvíli PG jen tak nadhodí úplně něco šílenýho, jestli by to tak jako ještě nešlo. Ještě že jsem tak geniální a většinou to tam nějak ještě narvu a přidám. Jinak mi je vcelku asi jedno, jestli programuju svoje nebo na zakázku, když alespoň tuším, co se po mně chce.
15. Který emulátor preferuješ a máš k tomu nějaké speciální důvody?
Já již několik let používám jen Atari800Win PLus. Sice teď při programování FLOP intra jsem přešel tak trochu na Altirru z důvodu, že trochu rychleji startuje než Atari800Win (a jelikož já programuju často stylem, že kompiluju skoro po každé přidané instrukci, tak je rychlejší start výhoda), má pestřejší barvy ;) a některé možnosti, co A800Win nemá, jako např. full overscan apod. Zase na druhou stranu jsem zvyklý na ovládání Atari800Win a i debugování v monitoru mi tam přijde lepší, ale spíš je to jen zvyk.
16. Můžeš se s námi podělit o nějaké další oblíbené vývojářské nástroje? Nemyslím rovnou zdrojáky tvých vlastních utilit, ty budou stačit do příštího Flopu, přidáme je k těm Rasterovým. :-)
Já žádné vlastní ulity nebo utility ani nemám, takže vám nic příště nedám. Ale jinak jako textový editor používám ConTEXT, assembler Xasm. To mi vlastně připomíná, že moje jediná "utilita" je 4 řádkový baťák, který spouštím klávesovou zkratkou z textového editoru a který mi daný zdroják zkompiluje a výsledek rovnou pustí v tom či onom emulátoru, takže stačí jen kódovat a pak zmáčknout F9 nebo F10 (A800Win nebo Altirra) a už to vidím, jak to hezky funguje, nebo spíš většinou nefunguje. Jinak z dalších nástrojů to je hexeditor HxD, grafický editor Paint.NET, Graph2Font a nakonec Rasterův RMT, ale jen pro export PGho hudby, protože mám hudební hluch.
17. Abychom nezůstali jen u plození software, musím ti položit otázku přímo na tělo - jsi vlastníkem pájky a pokud ano, za který konec ji držíš? Po různých překvapeních typu zázračného objevení skrytého pájecího talentu u PG jsem se prostě musel zeptat.
Pájku mám, měl jsem nějakou starou klasickou trafopájku s pájecím očkem, ale s tou se pořádně dělat nedá, tak jsem si koupil nějakou obyč. "tužkovou" a nakonec i takovou jako pistolku, ale jsem stejně nemehlo, tak s tím nic nedělám. Sice jsem si s tím spájel SIO2PC, ale stále mi blblo, i když jsem to několikrát opravoval a i udělal celý komplet nový, až jsem nakonec zjistil, že byl vadný kabel, asi nějaký nalomený, takže to někdy šlo a někdy ne, ha ha. Snad už pájet nebudu muset ;)
18. Kdovíproč jsem si teď vzpomněl na Fandala. Nestudoval jsi náhodou taky nějaký záporně nabitý obor, který by tě odpudil od pájení? :-)
Ne.
19. Na četné dotazy zvědavých fanynek musím reagovat dalším všetečným dotazem - kolik máš doma momentálně hmatatelných strojů s pokrouceným Pongem ve znaku? A bylo už ti někdy vyhrožováno, jako některým nejmenovaným jedincům, že poletí oknem na hnůj? :-)
Atárka mám 3, všechny typ 800XL, všechny koupené na Aukru, a se štěstím jedno z nich mělo rozšířenou paměť na 320kB, což ani v inzerátu nebylo uvedeno, takže jsem byl překvapenej. Ale stejně leží ve skříni a nepoužívám je, ani jsem donedávna neměl pořádně funkční SIO2PC, tak nebylo jak do nich něco dostat a tudíž ani nikdo zatím nevyhrožoval. Navíc hnůj široko daleko není, takže jsem v klidu.
20. Když jsi zmínil rozšířenou paměť, nedá mi, abych se nezeptal - jaký je tvůj názor na rozšiřování osmibitových počítačů větší pamětí, více zvukovými kanály, lepšími grafickými čipy atp.? Jsi spíše hardwarový purista nebo tě naopak podobné vynálezy naplňují nadšením v očekávání věcí příštích? A kde je podle tebe hranice, za kterou už rozšiřovaný stroj ztrácí vlastní identitu?
Já jsem spíše tedy hw purista. Rozšířená paměť ani stereo Pokey mi nevadí. Rozšířená paměť je i v originálním Atari 130XE, tak jestli ji tam jen potom víc je IMHO jedno, princip je stejný, pokud vím. VBXE např. už ale podle mě dělá z Atari úplně jiný stroj, to už není Atari. To si rovnou můžu vzít nějakou herní konzoli nebo zapnout PC a mám na tom daleko lepší hry a možnosti.
21. V průběhu loňského roku jsi byl přistižen našimi bleskovými fotografy na různých podezřelých osmibitových seancích. Jak se ti na nich líbilo, mrzí tě, že jsi nezačal jezdit dřív a plánuješ se jich účastnit i v budoucnu?
Ale jo líbilo a nebýt těch příšerných česko-slovenských (no hlavně českých) ataristů, líbilo by se mi to ještě víc, a proto mě ani nemrzí, že jsem nejezdil dříve. ;) Určitě plánuju, že se někde na podobných akcích vyskytnu jako např. na letošním Foreveru, kam se chystám pro první cenu. No a pak ale asi až zase na Bytefest, ono je to od sebe tak hezky pěkně po půl roce.
22. Ano, jsme příšerní. A bude hůř. Obávám se ale, že se na Foreveru zase uvidíme a že pak stejně nebudeš držet svou postní pololetku, překonáš rezistor a přijedeš se podívat i na Atariádu, co ty na to?
Ne. ;)
23. Na osmibitové scéně se dějí různé podivné věci. Jaký je tvůj pohled na "konkurenční" platformy a nehrozí, že bys příležitostně k některé dezertoval?
O ostatní se nezajímám, takže ani nehrozí, že bych někam přešel. Atari je nejlepší :)
24. To jsem rád, že to vidíme stejně. Mimochodem, jaký je tvůj nejoblíbenější disketový magazín a proč zrovna Flop?
Jelikož ani jinej neznám, teda znám, ale jediný, co znám, je zadarmo a navíc česky, tak je to Flop.
25. Zjevně neznáš slovenský magazín ATA. A kdo doteď neznal MaPu, ten už ho poznal a já se loučím, děkuji Markovi za rozhovor a těším se zase někdy na přečtenou.
ATA znám, ale to není česky. Tak Atari zdar a už mě příště neotravujte ;)