Napsal: Radek Š. (Raster/C.P.U.)
Demopárty Forever9 je za námi a já bych teď rád napsal pár vlastních komentářů k některým příspěvkům pro platformu Atari.
Tak tenhle příspěvek mě opravdu potěšil. Jeho autor Nooly je totiž hudebník, kterého znám z "velké PC demoscény". Snažil jsem se ho několik let přemluvit, jestli by si nechtěl zkusit něco zkomponovat pro 8bitové Atárko a letos k tomu konečně došlo. A moje radost byla trojnásobná. Jednak že Nooly osobně přijel na Forever9, dále že si přivezl rozpracovanou hudbu v RMT (ještě na párty ji dokončoval) a výsledek mě potěšil do třetice. A jestliže tohle je jeho úplně první song pro Atárko, tak už se nemohu dočkat dalších.
Další překvapení. Že je Vladimír Voštenák (Kozyca) skvělý grafik, to jsem již věděl díky několika krásným obrázkům, které předváděl na diskusním fóru Atari.sk, ale že se angažuje i na poli hudby, to byla pro mě novinka. Takže jen tak dál.
Opravdová chuťovka. Born je mistr hudebník a v této skladbě to předvádí. Není potřeba o tom více hovořit, jen poslouchat. Tenhle styl fakt můžu. Díky!
Tak začátek skladby mi "funny" vůbec nepřipadá - je naprosto perfektní! Až v druhé části se LiSU rozhodl, že nás na chvíli obveselí, aby se pak ve třetí části opět vrátil k "nelegračnímu" stylu. Zajímavé.
Pěkný song od Pinokia, který jej složil v TMC (Theta Music Composer). K tomu musím vzpomenout historku z Foreveru, kdy jsem potkal LiSU s Pinokiem a LiSU prohlašoval, že RMT je nejlepší tracker, zatímco Pin hájil TMC. Takže hoši, podle mého názoru je nejlepší tracker na Atari TMC. Sám jsem ho používal a na základě dojmů a zkušeností s ním jsem začal vyvíjet RMT. To je ovšem cross-platform tracker, který tudíž na reálném Atárku nespustíte. Takže, komponujte si v čem chcete, hlavně komponujte! :-)
A helemese, -XI- se nezdá, a kromě organizátorských prací pro Atari platformu se rozhodl přispět svou troškou do mlýna (nebo spíše notou do osnovy). Chválím za zodpovědný přístup. :-)
Když na párty dorazil Elan, zeptal jsem se ho, zda přinesl hudbu co si zaškrtnul na zápisové listině. Smutně odpověděl, že žádnou udělat nestihl. Pak se ale najednou prudce rozhodl, že to napraví. "Za jak dlouho je deadline?", zeptal se, a když se dozvěděl že zhruba za půl hodiny, křiknul "Tak to ještě stihnu" a utíkal k počítači. :-) Po párty jsem četl na diskusním fóru jeho prohlášení, že příště se už připraví předem a že bude skládat průběžně. Tak, Elane, já tvůj slib přijímám. :-)
Skladba od mé maličkosti. K ní snad jen vysvětlení toho názvu. Takže čím že jsem si to byl jist? Tím, že nejlepší hudebník na Atari X-Ray dodá nějakou další parádní hudbu ze své dílny, se kterou nás všechny ostatní převálcuje. Ovšem zrada - X-Ray letos na Forever9 nic nedodal a navíc se vyrojilo několik dalších skvělých muzikantů, takže teď vím, že napříště si už nemohu být jist ničím. ;-)
Vítězný obrázek grafické soutěže. Powrooz maluje opravdu báječně.
Dva obrázky od Vladimíra Voštenáka. Mým osobním favoritem byl "Surfer's Dream", který narozdíl od tmavého depresivního Throne, působí příjemným odpočinkově pohodovým dojmem. Paráda.
Moc pěkný twirl efekt doplněný stereo hudbou, to vše nacpáno do 1KB. Eru a X-Ray jsou prostě skvěle sehraná dvojka.
Já mám Fandalova joketra opravdu rád. Už jeho prvotina "Storm" a druhotina "The Steam Train" mi udělaly velkou radost, takže mě potěšil asi měsíc před Foreverem, když mi poslal na otestování rozpracované joketro "Outlaw". Čekal jsem nějaký vtípek, to ano, ale že budu u této parodie na hru Outlaw slzet smíchy, to jsem nečekal. Velká škoda, že při předvádění tohoto intra na Foreveru došlo k problému s nevyčištěnou pamětí, takže bylo v pořádku spuštěno až na třetí pokus a moment překvapení diváků už nebyl tak intenzivní. Přesto myslím že úspěšně pobavilo, a to je hlavní. Fandal má u mě další velké plus!
Krásné demo se skvělým twirl efektem a plazmou, doplněné předělávkou hudby od PG. Škoda jen, že je demo tak krátké.
Tohle demo bylo opravdu neočekávané, vždyť i do prezentačního systému pro -XI-ho jsem ho musel dopisovat až dodatečně. Rozhodně zajímavé.
Hodně diskutovaný příspěvek Foreveru 9. Při předvádění publikum nadšeně aplaudovalo a hlasováním nakonec přisoudilo Jožinovi první místo. Pár dní po párty však na diskuzních fórech na Internetu začali někteří lidé vést diskuze na téma "Jak je to vůbec možné?" a že to není spravedlivé a co mělo správně vyhrát. Protože pod názvem teamu GPRS se ukrýváme já a PG (GP = PG pozpátku, RS = zkratka z mého jména), cítím potřebu se k tomuto vyjádřit.
Takže, Jožina jsem dělal pro radost. Prvotní nápad vyšel z toho, že mi několik polských přátel nezávisle na sobě říkalo, jak v Polsku Ivan Mládek s tímhle starým hitem frčí a jak se jim to líbí. Poté, co jsem nápad konzultoval s PG, který mi přislíbil udělat Atari verzi skladby, mohla práce začít naplno. Nebyl jsem si jistý, jestli to do Foreveru stihnu, ale když mi PG po pár dnech poslal finální verzi hudby, která je prostě skvělá, musel jsem to stihnout. Problém nastal s jazykem, neboť anglická verze textu by tak pěkně nepasovala do rytmu hudby. Rozhodl jsem se proto nechat text česky a celé to pojmout jakože kurs češtiny. Snad výsledek lidi potěší. Před ostatními přáteli jsem vše utajil a autorství dema schválně skryl pod nově založenou grupu GPRS (podobnost se zkratkou General Packet Radio Service je čistě náhodná ;-)), aby to bylo překvapení až do poslední chvíle, až do závěrečných titulků.
Na Foreveru jsem přihlásil Jožina pod nenápadným názvem JzB do kategorie demo, stejně jako jsem do této kategorie v minulých letech přihlašoval SelfDemo nebo Basix a nikdo proti tomu nikdy nic nenamítal. Předváděčka vyšla skvěle. Lidi se bavili a už v průběhu dema byl slyšet z davu diváků smích a na závěr velký aplaus - ach, jaké blaho pro autora. Někteří mi pak i přišli říct, že se jim to strašně líbilo a kam na ty nápady chodím (řek bych vám, nevím sám ;-)). Můžu být spokojen, překvapení vyšlo a můj cíl, potěšit diváky, byl tímto splněn.
V neděli, při závěrečném vyhlašování, pro změnu čekala série překvapení mě, a tím největším bylo právě první místo Jožina. Tím by mohlo moje povídání skončit happyendem, ovšem radost mi trochu zkazilo dění v následujících dnech. Na fórech se totiž objevila diskuse o "nespravedlnosti" vítězství Jožina, což mě přinutilo dlouze přemýšlet. A můj osobní názor je takový:
Hlasování je činnost, při které skupina lidí na základě jakýchkoliv okamžitých osobních pohnutek zapíše do čtverečků číslice bodového ohodnocení 0-9. Tato čísla se na závěr sečtou a součty uspořádají do výsledkové tabulky.
Co máme ohodnocovat vyššími čísly? Větší legraci nebo lepší efekty? A zaslouží si skvělý obrázek se slabší hudbou víc nebo míň než méně skvělý obrázek s lepší hudbou? Je cennější k dokonalosti dovedený typ známého efektu nebo nějaký úplně nový efekt? To prostě není definováno - každý hlasuje subjektivně podle svého.
Normálně bych to neřešil, hlasování dopadlo jak dopadlo, i když jsem to nečekal (Podotýkám, že já v kategoriích, kde mám nějaký vlastní výtvor, nikdy vůbec nehlasuji). Ale když jsem četl od lidí i názory typu: "Pokud budou taková crazydema vyhrávat, nebude nikdo dělat seriózní dema.", musím se pak ptát já: "A to má něčí tvorba smysl jen v případě, že vyhraje?".
Takže zkusme se nad smyslem tvorby zamyslet. Má to pachtění se s obrázky, muzikou a kódem, opravdu smysl jen když s tím pak v soutěži zvítězíme, nebo to děláme protože nás to baví a protože chceme na párty něčím přispět a ostatní potěšit, ať už "seriózním" výtvorem nebo nějakou legráckou či zvláštností?
Já doufám, že dojdeme ke stejnému závěru. :-)