tento úvodník píšu netradičně já, Radek "Raster" Štěrba. Ne, nebojte se.
V redakci Flopu nedošlo k žádnému převratu, při němž bych Zdeňka přepadl, svázal ho káblem od joysticku a zacpal mu pusu rohlíky, abych mu uzmul toto výsadní právo šéfredaktora - psát úvodník. Pravda je taková, že jsem ho o napsání úvodníku žádal, ale on to odmítl a řekl mi, ať ho napíšu já. Inu, berte to tedy tak, že Zdeněk jakožto šéfredaktor má právo pověřit úvodníkem někoho z redakce, nic víc. ("Pomóc..." - eh, co to bylo? Aha, Zdeněk vyplivl jeden rohlík a pokouší se vyprostit - musím psát rychleji než se mu to povede ;-))
Takže, zdá se, že Flop 48 je opravdu hotov a vy jej právě čtete. Zajímavé. V době gigahertzových strojů s gigabajty paměti, v době filmů na DVD či špičkových 3D her, v době zběsilého spěchu a dnů plných práce, kdy nikdo nemá na nic čas, jste si přeci jen našli chvilku, abyste usedli k 8bitovému Atárku (nebo k Atari emulátoru) a čtete si 8bitový magazín. Věřte, že tohle chápu jako tu největší odměnu pro nás, tvůrce programů (článků, muziky, grafiky, čehokoliv) pro Atárko. Ano, tvorba pro Atari nás baví - řešíme zajímavé problémy, potýkáme se s drsnými omezeními a máme radost, když se nám něco povede dotáhnout do úspěšného konce. Ale vždy to děláme s nadějí, že o naše výtvory někdo stojí a že se budou líbit.
Je ironií, že právě až v pár posledních letech mi připadá dění na 8bitové Atari scéně velmi živé. Vzniká mnoho zajímavých projektů, z nichž některé jsou přímo úžasné a nikdy by mě v dobách slávy 8bitových počítačů nenapadlo, že je něco takového na 8bitu vůbec možné. I já sám mám teď v rozpracovaném stavu či naplánováno tolik projektů, že pro Atárko programuju mnohem více než před 12 lety, kdy jsme s Robertem Fuco Knillem tvořili naše "největší" hry Naturix a Gunhead. Nemám tedy v souvislosti s Atárkem vůbec obavu o to, že by do budoucna nebylo co tvořit, ale spíše o to, že nebude s kým a pro koho tvořit.
Proto jsem vděčný za každého, kdo si v rámci svého hobby najde čas na Atari a aktivně na něm tvoří, stejně tak i za každého, kdo nepřestává sledovat Atari scénu, hraje nově vytvářené hry, čte články, jezdí na Atari akce či je dokonce organizuje, abychom se mohli sejít a poklábosit, co koho zajímá a na čem kdo právě dělá (nebo co kdo vůbec nestíháme ;-)).
Existuje spousta možností, jak můžeme trávit volný čas. Můžeme ho v práci proměnit za peníze, můžeme ho po večerech prosurfovat na Internetu, prokoukat na televizi, proflákat po hospodách, můžeme cestovat, sportovat, věnovat se rodině. Mé přání je, abyste si krom těchto všech jiných činností stále dokázali vyšetřit nějaký ten čas také počítačům Atari a hlavně lidem kolem nich, kteří vás považují za své přátele...