opravdu usilovně jsem přemýšlel, co zvláštního a zajímavého bych napsal do úvodníku tohoto čísla a protože mě vůbec nic nenapadalo, zamyslel jsem se nad obdobím od vydání předchozího čísla FLOPu (44). A nebylo krátké, tento jedinečný (jediný) tuzemský magazín pro malá Atárka se připravuje na vydání k datu vzdálenému opět celý rok od minulého vydání.

Takže jaký byl vlastně uplynulý rok? Já myslím, že výjimečně vyrovnaný. Žádné citelné úbytky uživatelů jsem nezaznamenal, ani samozřejmě významné přírůstky. Nemyslím, že dnes existuje moc lidí, kteří na 8-mi bitovém počítači skutečně dělají nějaké rozsáhlejší práce, jako třeba kancelářské aplikace, ale zato zůstává skupina hobbystů. Někteří jen jako uživatelé, jiní si i zaprogramují pro radost.

Tito druzí pracují na Atari nepřímo - to je nepřetržitě vyvíjejí jednoznačně nejlepší emulátor ATARI800, portovaný na několik platforem, nebo přímo zvládají programování na Atárku. Ať už dema nebo nějaké aplikace. Některé jejich výsledky najdete mezi programy uvedenými přímo zde.

Zatím stále probíhá několik pravidelných akcí. Loni po naší Atariádě v Prostejově jsme navštívili Atari Hody v Brně, čili třetí akci v roce u nás. Letos v březnu jsme zahájili návštěvou Foreveru v Trenčíně. Není přímo jen pro ataristy, ale zato jen 8mi bitový.

V zahraničí se objevila zajímavá myšlenka připojení IDE rozhranní na sériový port. I u nás existují zájemci pro stavbu, ale ukázalo se, že použitý hlavní obvod u nás není běžně ke koupi. Proto v době uzavírky nejsou dostupné vůbec žádné podstatné informace.

Ovšem co je podstatné, je skutečnost, že se stále něco děje. Ne sice formou mohutné záplavy projektů, ale přece. Kolega Radek naznačoval stín obav, že bych mohl psát málo optimisticky, tedy ve skutečnosti použil výraz odpovídající daleko menšímu stupni nadšení, naštěstí zbytečně. Opravdu, Atari 8-mi bitová scéna zatím stále žije. A co je zajímavé, kdybych nepsal tento úvodník, tak bych se vlastně nad tím vůbec nezamyslel.

-ZB-