Unconventional párty 1.-3.9.2000
             (2.část)

Jirku Bernáška vyhledal Nir Dary, jeho korespondenční známý atarista z Izraele. Já hleděl jak blázen. Nir byl rozhodně bezkonkurenčně nejvzdálenější návštěvník akce. Do Německa přicestoval společně s kluky z Holandska. A nejlepší na tom je, že je to už i můj známý a mám jeho vizitku doma schovanou.

Nir je pilný sběratel věcí pro malé Atari. Má je na dvou svých CDéčkách. Při spatření adresáře jednoho z nich u Standy se mi zatočila hlava a já vyjekl hlasitě na celý sál. Zmocnila se mě silná touha vlastnit takové krásné CD (a to jsem vlastně ještě nevěděl, že jsou dvě), až se mi udělalo málem mdlo.

Naštěstí jsem neutrpěl újmu na zdraví, protože s Nirem se dalo mluvit. Tedy pokud člověk dal dohromady pár anglických slovíček. Také stačilo předvést českou specialitu Jirky Richtra MEGA CD a výměnný obchod mohl být uskutečněn. Já předal CD hned, z Izraele přišly dvě za něj nedlouho po akci, bezva.

Hlavní organizátor Thorsten se dostavil během večera, decentně pak vybral penízky na vstupné, vlastně to jen tak obešel, žádná pokladna nebo tak něco. Přitom tedy u stolu hned za dveřmi sedělo několik lidí, patřících zjevně k organizačnímu týmu, kde bylo i STéčko s textovým editorem.

V pátek ještě žádný společný program nebyl plánovaný a já se rozhodl věc se spaním neprotahovat. Však jsem to také nedělal víc jak 24 hodin, nepočítaje dřímání v autě.

Společně s Bohdanem jsme pohrdli ukázanými neútulnými místnůstkami a raději se uložili na pódium za oponu. Více vzduchu, žádná zima a něco jako koberec na zemi, to byly nepopiratelné výhody našeho umístění.

Druhý den v sobotu se objevili další lidé. Například šéf klubu ABBUC Wolfgang Burger, na něhož jsem byl pochopitelně hodně zvědavý. On zase pochopitelně na našeho Jirku, ale dal se ochotně do řeči i se mnou.

Koupil jsem si pak u jeho stánku Atari POOL DISK, to jsou dvě zajímavá CDéčka plná programů a informací pro 8-mi bita původem holandské produkce. Za 30 marek výhodná koupě, zvlášť když to máme s Bohdanem napůl.

Jenže Bohdan u něj našel i nějaké velmi zajímavé cartridge, kterých jsem si nevšiml. Moje škoda.

Dorazili další čeští ataristé, Jindra Kubec z Prahy a Vadim Kindl, který bydlí někde u hranic. Jindru jsem už trochu znal z Brna, Vadima jsem zahlédl jen v konferenci. Takže v Německu jsme se seznámili i osobně, což organizátora Thorstena pobavilo. Vadim je uživatel Falcona a já s ním konzultoval nějaké věci ohledně nastavování rozlišení a podobně.

Jindra je 8-mi biťák a sběratel zvláštností, jako jsou málo známé modely malých Atari včetně konzolek, literatura, cartridge a jiné. Jinak je to profesionální programátor, snad v bankovnictví nebo kde.

Kolem poledne začala soutěž v hodu harddiskem. Já přemýšlel, jak přeložit termín vrh harddiskem z originálního anglického textu na stránce akce, a ono se to skutečně překládá jako vrh harddiskem.

To se prostě popadl starý harddisk, šlo se ven na hřiště, k mému překvapení úplně všichni, no a tam se házelo. Wolfgang běhal po hřišti, nosil harddisk zpátky a měřil vzdálenosti.

Každý měl dva pokusy, já se moc nevytáhl, zato Standa ano, vyhrál tuto soutěž. Dostal originální CDéčko se systémem Draconix. K večeru se soutěžilo v demech a hrách, různé kategorie 8-mi bitové a větší, dema, hudby, obrázky. Škoda že se neúčastnil náš Radek Štěrba, ceny byly dost velké, 200 marek za první místa v kategorii největších dem, 100 marek za hudby a kratší dema.

Já se účastnil jen herního turnaje ve hře Milipede běžící na nějaké herní konzole, kupodivu jsem postoupil do druhého kola, ale stejně nic moc. Zato Bohdan získal třetí cenu a tedy pro něho nezanedbatelnou částku 15 marek.

Večer bylo nějaké pouštění hudby, moc jsem to nepochopil, jestli přes ST nebo to hrál dotyčný ručně, mně to prostě připadalo jako kravál. Pro mě tedy jediné slabší místo akce.

Pobavil mě Wolfgang, který k nám přišel při jednom obíhání objednávacího lístku z blízké picerie, co chodil dokola několikrát denně. Řekl nám totiž, že je to dost drahé a že budou klobásky.

Já se málem rozesmál, protože ty ceny pro nás čechy OPRAVDU byly jaksi dost velké. Předpokládám ovšem, že to Wolfgang myslel obecně, ne jen ve vztahu k nám. Později skutečně jeho lidi roznášeli jakousi uzeninu, vzal to sponzorování akce důkladně. Díval jsem se na ně nedůvěřivě, pro mě nezvykle bílé, ale byly to fakt klobásky a to chutné.

V neděli jsem koupil tři kusy propojovacích sériových kabelů pro 8-mi bita, jeden stál 5 marek, 3 kusy 10 marek. Slušná cena, měl jsem jich vzít víc. Jinak v nabídce byly nějaké paměťové moduly, něco pro disketovky 1050, ceny všeho dost vysoké.

Wolfganga zajímala Jirkova síťová hra, která běžela na našich třech Atárkách a také Červi a Multijoy. Půjčil si to pak od nás na velkou slezinu klubu ABBUC o měsíc později, na kterou nás také zval. Jenže to je na druhém konci Německa. Za půjčení nám věnoval nějaké věci.

Také se rozhodl sponzorovat Atariádu, nevím přesně jak to myslel, ale dal mi balíky s datasety a grafickými kartami XEP80. Já tedy hleděl.

Od Jirky jsem si nechal ukázat komunikaci mezi ST, tedy zde Falconem a 8-mi bitem, nám se to v Prostějově z neznámých důvodů nedařilo. Jirka prostě z hlavy napsal rutinku pro vyslání pár znaků standartní rychlostí, terminálovým programem na Falconu jsem je přijal, žádný problém.

Pro Nira zase na místě vytáhl zavaděč Uniturbo z nějaké cartridge, pro čtení z MEGA CD, na které obyčejné T2000 nestačí.

Já se v průběhu akce zajímal hlavně o 8-mi bity. Už protože o Falconech a ST tolik nevím a zde ještě stěžovala komunikaci cizí řeč. S 8-mi biťáky to je pro mě snazší mluvit, zejména s pomocí Jirky Bernáška, který všechny znal.

K vidění zde byla řada 8mi bitů s harddisky. Z Holandska přivezli kluci své stroje vybavené interfacem BlackBox, což je připojení SCSI harddisku a také port RS 232. René mi ukazoval svůj systém použitý pro BBS, která pracuje nepřetržitě v Holandsku. Interface vypadá zajímavě, je to deska skoro tak velká jako je v počítači a připojuje se na sběrnici vyvedenou u modelu XL. Nevím, jak se to řeší u XE.

Další harddisky již byly jen IDE, řadiče stejného původu, jaký má Jirka Bernášek, které správně pracují jen u modelů XL. Jenže jeden ho měl i u XE, ale neví se, jak to že jemu to funguje.

Něco se mluvilo že zapojení BlackBoxu nebylo zveřejněno, samozřejmě se už dávno nedělá, ale snad někde existuje aktivita lidí, kteří znovu vyvíjí adaptér pro SCSI. Uvidíme.

Celkově shrnuto, všechny přítomné 8-mi bity byly silně nadupané. Kromě mého počítače, mě harddisk zatím chybí.

V závěru jsem zašel i ke stanovištím silnějších strojů. Sedl jsem si samozřejmě k Feskemu, protože ostatní neznám. Sice jsem opět nevěděl který to je, ale to celkem nevadilo. Vyptával jsem se na jejich akci v Drážďanech a něco mluvil o své.

Balení k odjezdu probíhalo při mírném poprchávání. Já se snažil auto napakovat, ale protože věcí nám díky Wolfgangovi přibylo oproti cestě na místo a to už jich bylo víc než se vešlo, byl to problém.

Vzdal jsem to a povolal osvědčeného Jirku Bernáška. Trochu se divil, ale já volil správně, protože Jirka přišel, balil a zvítězil. Já zatím koukal na dodávku z Holandska, společně s Bohdanem, bylo to něco většího než naše známá Škoda 1203, prostě místa jak blázen.

Něco jsem k jednomu členu holandské výpravy prohodil, že asi nemají problém s místem, načež on s vážnou tváří tvrdil, že také mají. Dále jsme se dověděli, že je to poprvé, co s sebou vezli své věci na akci, tak to jsme měli štěstí, protože u nich bylo co vidět.

Zde je výňatek z real-time textu, který se týká ukončení akce pro naši i spřátelenou holandskou výpravu. Jinak většina zápisů v tom souboru je v němčině. Proto jsem nakonec ustoupil od nápadu publikovat jej celý ve Flopu, i když mi jej Thorsten pro tuto možnost celý poslal.

14:35 We will leave (TXG, FOX-1, TWW U NIR DARY) we have to travel for 14 hours when we don"t have to stop somewhere. We did have a very good time and I think we will be there when the Unconventinonal party 2001 is going on. But first we will come to Dresden in easter when when can get vacation from work.... Many 8-bit greetinx to all!
-= ATARI RULEZ! Keep it alive and enjoy.... =-

14:40 We"re about to leave - Jiri Bernasek (BEWESOFT), Zdenek Burian (FLOP magazine) and Bohdan Milar ("bob"). Personally, I (Jiri) was at a foreign meeting for the first time. The party was simply great! Good bye...

Cesta zpátky nebyla tak strašně dlouhá jako tam, protože se nebloudilo. I když ještě na území Německa byly nějaké objížďky kvůli opravovaným silnicím, jelo se docela bez problémů.

Na hranicích dostali celníci náš seznam věcí, zkusili namátkovou kontrolu výrobního čísla na jedné osmistovce, pak toho nechali a my jeli dál. V Praze vystoupil Jirka, škoda, cestou nám vykládal zajímavé věci, například o součástkové základně a co se dá používat na připojování k počítačům.

Můj osobní dojem z akce je velký a já jsem moc rád svojí účastí. Známí lidé z 8-mi bitového světa, slušně technicky vybavení, prima přátelská atmosféra.

Soutěží se zúčastňovali všichni přítomní, což mě nejvíce překvapovalo. Já již několikrát obhajoval svůj názor o nemožnosti tak dokonale zorganizovat události na akcích, pro obvyklý nezájem části návštěvníků, v Německu to asi jde.

Dobře měli vyřešenou mezinárodní otázku. Všechny hlášky ohledně pořádání soutěží a jiné vyhlašované informace byly jen v anglické verzi. Vzpol jsem si, jak kluci z Prostějova, co jsem je lákal původně s sebou, měli strach z němčiny, takový nesmysl.

Ta se prostě nepoužívala, jen angličtina. Pravda, jeden místní zkoušel s námi mluvit česky, říkal že má v Plzni, nebo kde, rodinu.

Standa později v konferenci mluvil/psal o malé účasti. Je pravda, že sál byl veliký a vešlo by se do něj více lidí, aniž by zaplnili střední volnou část. Ta byla totiž během akce využita pro ty soutěže.

Také jsem si všiml, že po odečtení zahraničních návštěvníků tuzemských zas tolik nezůstalo. Já tady původně čekal spoustu místních, protože v Německu by mělo být mnohem více ataristů než u nás, ale nestalo se tak.

Tím netvrdím, že bych byl zklamaný, protože akce se mi i tak líbila, řekl bych svojí kvalitou, i když chyběla kvantita. A jedu příští podzim zase!

Adresa WWW stránky:
http://home.rhein-zeitung.de/-foundationtwo/uncon/uncon.htm