Vážení čtenáři,

opět po roce (a půl) dáváme u nás v redakci dohromady další číslo nejoblíbenějšího tuzemského disketového magazínu pro 8-mi bitové počítače ATARI. (Ono jich ani víc neexistuje, ale to nebudeme zdůrazňovat.)

Toto číslo je zvláštní nejenom svým rokem vydání, myslím jako rok 2000, který mi ještě na základní škole připadal tak neuvěřitelně vzdálený, ale hlavně i svou vlastní existencí.

Poslední číslo předplacené série bylo, jak jistě víte, již to minulé, které bylo vydáno formou dvojčísla. Už před jeho vznikem bylo rozhodnuto zrušit další vybírání předplatného a tím vlastně i odstranit jakousi povinnost pro pokračování ve vydávání magazínu.

Doufám, že jste příjemně překvapeni, že i tak se narodilo toto další číslo, naprosto bez závazků a bez objednávek. Ty již nebudou přijímány formou předplatného a FLOP bude šířen nadále hlavně pomocí Internetu jakožto nejjednodušším způsobem.

A co to stojí? Vlastně nic. Něco jsem psal už tuhle při zřízení archivu magazínu ve formátu XFD souborů o registračním poplatku 30 korun. To platí jen v případě, kdy uživatel nabude nezvratného dojmu, že mu za to magazín stojí a nebude moci spát, dokud platbu neprovede. Určitě ale nedoporučuji posílat poplatky zvlášť za každé číslo, to by vůbec nebyl dobrý nápad vzhledem k cenám poštovného.

Pokud budou ještě existovat lidé bez přístupu k Internetu a současně se zájmem o magazín dodaný na disketě, budeme věc řešit opět tradičním způsobem obyčejnou poštou, brrr. Pak bych, vzhledem k práci navíc, nechal prakticky platné původní ceny, již před mnoha lety zavedené v Rožnově. Bylo to 55 korun za poslední dvě čísla, za starší 45.

Protože vzhledem k současným termínům vydávání magazínu takové dělení nemá smysl, zprůměrujme to na 50 Korunek - disketa ověřená a tištěný doplněk i s poštovným.

Jejda, já se tady rozepisuji o penězích a zapoměl bych poděkovat našemu obětavému přispěvovateli Jirkovi Bernáškovi, jakož i dalším, kteří své příspěvky teprve píšou.

A samozřejmě Radkovi za vylepšení jeho prohlížeče. Tu záležitost se zapamatováním posledního souboru považuji za výhodnou podle svých vlastních zkušeností.

Radek toto realizoval naším typickým způsobem sestávajícím přibližně ze tří bodů:

  1. můj nápad a následná žádost.
  2. sem poslán do háje, co to chci zase za nesmysl.
  3. po nějaké době Radek přinese výsledný produkt udělaný ještě lépe než jsem já původně chtěl.

Zdeněk