Někteří majitelé disketových jednotek skutečně nikdy nepoužívali a nevlastnili dataset, viděl jsem takové, ale věřím, že existuje hodně stejných jako já, čili přežívali určitou dobu jen s datasetem. To znamená, pokud se snad tvrdě nezbavili předchozího nedokonalého systému, že jim zůstala doma hromada kazet a to zejména s nějakým formátem Turbozáznamu.
Nevím jak ostatní, ale já vůbec neměl přehled kde a co na kazetách mám. Psát jejich obsah ručně se mi moc nechtělo a tak jsem začal pro tisk jejich obsahu využívat program VERIFYKAT, který kontroloval soubory na kazetě a tisknul některé údaje z hlaviček tak akorát na šířku kazety, takže stačilo provedený tisk vystříhnout a poskládat do krabičky s kazetou.
Po získání disketové jednotky se nabízela možnost vytvořit databázi programů na kazetách v Turbu, ovšem s daleko pohodlnějším ukládáním její samé na diskety.
Ale byl tady zádrhel - opět se mi vůbec nechtělo psát položky ručně, ale čtecí programy obsahu kazet vůbec nepočítaly s použitím disketové jednotky.
Jako první jsem znal již zmiňovaný Verifikátor, potom vznikl u nás v Prostějově Reader, jehož autoři si hlavně dávali záležet na správném výpočtu otáček kazety. Později se objevil program Ramhard šířený jako komerční, využívající i nějakou přídavnou pamět a s možností abecedního třídění.
Každý z těchto programů měl nějaké výhody, ale žádný nebyl opravdu univerzální a hlavně vůbec nemohly spolupracovat s disketovkou.
Nakonec jsem si vypracoval systém na využití mého nejoblíbenějšího Verifikátoru. Zjistil jsem si adresu jeho načítaných dat v paměti a za pomoci systému Q-MEG, ramdisku a jakéhosi svého udělátka v Basicu jsem jeho výstup skutečně dostával na disketu jako datový soubor.
Postup dost divný, ale pro mně byl pořád lepší než ukládat výstupy na kazetu a pak je kopírovat. On také Verifikátor má v ukládání chybu způsobující ztrátu koncových dat.
Teprve mnohem později, prakticky před mým ukončením práce s kazetami z důvodu jejich poztrácení, mi bývalý kolega z klubu doporučil program COLOMBO.
Na rozdíl od všech ostatních není psaný ve strojovém jazyce, ale v Turbobasicu, což už samo o sobě umožňuje spouštění pod nějakým disketovým operačním systémem.
Skutečně se mi pak s tímto programem dařilo s nejmenší námahou ukládat hlavičky přečtené z kazet na diskety, i když ne úplně bezproblémově.
Program načítá tyto údaje: název, zaváděcí adresu, délku, startovací adresu a typ souboru. Dále nabízí k tisku číslo kazety předem zadané ručně a vypočítaný údaj stavu počitadla otáček.
První volba menu spouští vlastní načítání. Nejprve je nutné zadat označení kazety a potom počáteční stav počitadla otáček.
Po jeho potvrzení se rozjede již čtení a koho nenapadlo přečíst si upozornění ohledně zastavení této funkce, může se pak dostat do rozpaků.
Nu, věc je jednoduchá, tak jako u jiných systémů se stiskne RESET, ovšem je potřeba poté znovu provést příkaz RUN. Údaje byly během načítání přidány ve formě DATA řádků, nuceně za běhu vytvořených.
Tisk je pro mě nejdůležitější položka, z jejíž pomocí jsem ukládal data na disketu. Je totiž možné vybrat si libovolné zařízení, takže i když v nápovědě se nabízí E/P/T, stačí klasickým způsobem specifikovat soubor na disketě.
Pak se ještě zeptá na označení kazety (vypisuje jejich aktuální seznam v paměti) a jako velmi dobrou možnost nabídne volitelnou konfiguraci výstupních položek. Například je klidně možné tisknout dvakrát sloupeček název a podobně.
Což samozřejmě nedělám, ale výhodné je uspořádat si pořadí položek podle svého a pro tisk na papír určený k vložení ke kazetě vybrat jen některé na šířku krabičky.
Výpočet koeficientu nabízí korekci pro měření otáček individuálně pro každou kazetu zvlášť. Znamená to ale velkou spotřebu času navíc, takže jsem se s tím nezabýval.
Mazání dat je jasné i záznam a načtení banky. Ta je uložena formátem LIST jako Basicovké DATA řádky.
Hledání programu nabízí zobrazení položek z aktuálního obsahu v paměti podle zadaného kousku názvu.
Program nabízí některé zajímavé funce u jiných neviděné, ale verze, kterou mám k dispozici obsahuje i jednu vážnou chybu. Nedaří se mi totiž opětovně načítat další kazety. Po skončení jedné musím startovat celý systém od DOSu úplně znovu.
Kdybych neměl všechny věci v RAMDISKu, vybodl bych se na to, ale s jeho použitím je práce pořád o moc lepší než to složité řešení s Verifikátorem.
Napadlo mě přidat jej do FLOPu protože máme v tomto čísle několik jiných programů pracujících s kazetami a také i celý Turbobasic. Snad se může někomu i skutečně hodit. Ostatně je díky své realizaci v Turbobasicu otevřený a další úpravy jsou možné.
Nevím kdo je autorem programu, v jeho výpisu jsem našel jen několik postupně připsaných upravovatelů.
Nedělám si také nárok na úplnost mého seznamu kazetových hlavičkových čtečů, sám jsem například jednou viděl rozpracovanou verzi úplně jiného, mělo to menu na okénka ve znakové grafice, na pohled paráda. Ale nevím, jak to s tím pak dopadlo.
Také netvrdím, že samotné přenesení obsahu hlaviček vyřeší celý problém s databází. Způsob práce Turboutilit (zavaděče, kopírky) s nimi umožňuje vkládání libovolného znaku ze všech 256 možných, čehož skutečně je někdy využito, či spíše zneužito. Vznikají pak problémy při tisku a určitě se to nebude líbit i běžným databázovým programům. I když nevím proč to vadí u systémů s pevně definovanými délkami položek, ale bývá to tak.
-ZB-