Na této prodejní akci jsem byl již třikrát na podzim a letos také hned v jarním termínu, protože se zase jednou říkalo, že bude poslední ataristická.
Podle mě bývá atmosféra úplně jiná než na přátelských setkáních, na které jsme zvyklí. Přijde mi, jako by šlo jen o to nakoupit a hybaj domů. Ta letošní jarní se mi zdála trošku odlišná, snad to bylo tím, že návštěvnost byla menší, vypadalo to, jako by se lidi více bavili než nakupovali.
Dokonce i naše výprava odjela až hodinu po oficiálním ukončení, zatímco dříve se odjíždělo naopak dřív. Což mě se nyní líbilo, takový relativní poklid.
Nabízené zboží je obvykle určeno převážně zájemcům o počítače ST a vyšší a nějaké hry pro Jaguára. Snad se dříve vyskytovaly i zásuvné moduly pro nějaké starší herní konzoly ATARI. Protože u nich nejde o počítače, nic o tom nevím a nejsem si jistý, co to vlastně bylo.
Loni jsem poprvé viděl věc skutečně určenou pro 8-mi bitové ATARI - kartu na zobrazování 80 znaků na řádek. Zajímavá věc tohle, ale jak vím od Jirky Bernáška, prakticky nevyužitelná či nepoužitelná.
Letos mě překvapila přítomnost zástupců německého klubu A.B.B.U.C. Snažil jsem se s nimi komunikovat, pokud to šlo. Potvrdili mi, že jsou na messe poprvé a zmiňovali se o svých vlastních setkáních pořádaných klubem.
O nich jsem už slyšel od Jirky, ale smůla, i oni to mají od nás na druhé straně Německa, tak jako bývá messe. Což moc dobře vím, že je to dálka a dost to stojí.
Na ukázku měli na stole diskety se svým magazínem s průvodními texty, ale jen na podívání, ne na prodej.
Škoda, chtěl jsem poslední číslo, které je, pokud si dobře pamatuji, 55.
Ostatní expozice (je to správný výraz?) se týkaly strojů s více bity. Viděl jsem několik klubů a firem, o jejichž náplni nic moc nevím, i když podle jména jsem některé znal.
Pro mě byl spíše zajímavější redaktor anglického časopisy Analog Computing, který jen pro svoji zaneprázdněnost nemůže přijet k nám na Atariádu (!), náhodný atarista z Holandska a německý Portfolio klub, kde bylo možné se od českého člena dovědět o tichém zániku klubu v Praze, kam už nemá smysl psát dopisy.
Samozřejmě byla přítomná skupina kolem Milana, což je německý klon ST, výkonný stroj na práci. A o polovinu levnější než Hades! U nás od minulého podzimu již jeden bydlí v Praze u Petra Svobody.
Přijela i zajímavá firma francouzská firma CENTEK, která produkuje snad velmi dobrý urychlovač Falkona a vyvíjí neskutečný klon PHOENIX. Jestli bude někdy skutečně existovat, tak půjde zřejmě o nějúžasnější klon TOS kompatibilní.
-ZB-