Atariáda 99 se konala dne 20.3.1999 v JINTESu v Českých Budějovicích.
Teď něco málo o tom, jak se vlastně připravovala a probíhala.
Měl jsem chuť uspořádat Atrariádu už někdy v červnu, ale finanční a důvodová stránka nebyla zrovna nejlepší.
Po shlédnutí několika dem a jiných literatur jsem ale zjistil, že malému ATARI je (bylo,bude) tenhle rok 20 let!!!
Po celkem dobrém výdělku na brigádě o letních prázdninách, za který jsem byl schopen si rozšířit i své PC, byla finanční stránka vyřešena.
Následovalo shánění lidí, kteří by přivezli počítače(tzv.vystavovatelé), a jejich jména by přilákala více lidí (P.Jandík, J.Richter...).Na začátek se mi podařilo sehnat alespoň 3 (začátkem září).
Následovalo shánění místnosti: rozhodl jsem se pro JINTES, jelikož zde podle získaných informací fungoval ATARI-Klub někdy od roku (4.3.)1989 asi do roku 1994.
A jelikož vedoucí JINTESu zůstal až do této chvíle stejný, tak stačilo říct, že zde pořádám sraz Ataristů (to že jsem se zeptal i býv. vedoucího AK Milana Jurigy, jsem vám zamlčel) a bývalých členů AK a hned cena místnosti spadla z 50-100Kč na 50Kč za hodinu (a místnost se určitě zvětšila dvojnásobně (:-) ).
Tím byl vyřešen další problém. A abych měl více návštěvníků (což nakonec byla pravda (aspoň 1/10 (ze 31 přicházejících (:-) ) pozval jsem bývalé členy ze seznamu ze dne 27.3.1990. Přišli sice asi "jenom" 3-6 (z 25), ale to vůbec nevadilo.
Pozvánky: vyrobit doma, vytisknout ve škole, a zbytek zdarma dokopírovat v nejmenovaném podniku, už pak nebyl problém. Byly sice asi 3 verze, z nichž první mohli dostat návštěvníci FREECONu, ale prodělek nebyl (viz.výše...).
Do Internetové ATARI konference jsem napsal (do Časopisu 8mi už v říjnu samozřejmě taky), že kdo bude chtít přijet (vystavovat), ať se ozve. A ejhle - problém počítačů vyřešen (10 lidí je celkem dostatečné...)
A abych dostál reklamě udělané na všech stránkách, tak jsem se v březnu vydal do jednoho ze zdejších velkoobchodů nakoupit 16 litrů limonád, 4x4 pytlíky různých brambůrků aj., kelímků a ostatních drobností.
Jednu ránu jsem ale přece jenom dostal: Asi 14 dní před A "99 se odhlásili Ataristé z Plzně, kvůli tomu, že jiní FALCONisté nepřijedou. Na konferenci to vyvolalo takový rozruch, že jsem nevěděl, jestli vůbec někdo přijede (:-).
Týden před Atariádou jsem to už nikde nemohl vydržet (taky jsem si místo ruštiny ve škole "vzal volno").
2 dny před A" 99 jsem dodělával (dělal) tohle číslo časopisu, a promýšlel, co v pátek.
V pátek to šlo celkem hladce. Dodělal jsem drobnosti, na které jsem si vzpomněl, utřel prach a vyluxoval (měli tu spát z Prostějova a Olomouce, ale pak z toho sešlo) a před 18.00 začal balit:
Tolik krabic a věcí jsem si asi ještě ani na žádný tábor nebral. Naštěstí jsem to měl tak promyšlené, že jsem ani nemusel dlouho vzpomínat a přemýšlet, co všechno jsem vlastně chtěl vzít a měl to vypočítané i na místo v dědečkově Favoritu.
Se vším jsem byl hotov před 22.00, a klidně jsem usnul, protože jsem na Atariádu prostě nedokázal myslet.
Dospat do plánovaných sedmi hodin jsem nemohl, takže jsem vstával už v šest, hodinku jsem si ještě poležel a pak jsem vzal ven psa. V domluvených 7.46 dojel dědeček, zastihnuvši mě ještě u snídaně.
Začali jsme tedy nosit věci do auta a i jsem zkusil zavolat na ATV Mira (regionální TV NOVA), ale tam mi to slušně rozmluvili, že vysílají jen ve všední dny, a tudíž by tato zpráva pro ně byla stará (hmm..hmm.......).
Tak jsme konečně asi v 8.30 nasedli do auta to už jsme tam měli být) a v 8.40 jsem již klepal na dveře pana vedoucího.
Ochotně otevřel, pomohl uspořádat místnost do požadovaného stavu, donosit stoly aj, ale meztím již začali chodit první návštěvníci a vystavovatelé, mezi jinými EXMINSY a Bohdan Milar... -ještě před 9.00.
A poté začal jak říká Zdeněk Burian "...ten správný cvrkot...". Takový nával na začátku jsem opravdu nečekal. Nevím, kolik bylo neplatících - ty co jsem zastihl ještě uvnitř jsem o zaplacení požádal a oni s radostí přišli, a díky vítání, přidělování stolů a jiným maličkostem, jsem svá zařízení vybaloval asi do 10.00 ne-li déle, a uklidit jsem si to stihl až při balení zpátky do krabic.
Účast: celkem se mi podařilo i podle vstupenek i podle zapsaných lidí napočítat 31 návštěvníků, z toho min. 4 byli býv. členové AK, několik málo (víc) "obyčejných lidí" a zbytek vystavovatelé.
Asi jsem měl podat ještě víc inzerátů (než 4x), a ty pozvánky po městě v březnu vylepit.
Měl-li bych jmenovat vystavovatele: P.Jandík, J.Richter, K.Šíma, Prostějovský AK (RASTER, J.Walla, Z.Burian, J.Svoboda, R.Petružela (snad ten podpis čtu dobře) ), EXMINSY, já, Bohdan Milar s jeho kamarádkou ataristkou z Č.B., NARSIL a býv. člen ČB AK Milan Máca, prodávající ATARI svých dětí (on své ještě má...).
Co bylo další špatnou věcí je, že onemocněl M.Juriga, se kterým se hodně počítalo.
Jak jsem již psal, největší nával byl asi kolem 9. až 10. hodiny, do 13.00 se to tak nějak rozešlo, ale i tak jsme se všichni vystavovatelé měli dál o čem bavit. Kolem poledne (než se všichni rozešli na oběd) jsem vytáhl (což pro všechny bylo (aspoň to tak vypadalo) velké překvapení) asi první Ataristický dort, který upekla moje matka.
Jeho fotku zde asi také uvidíte (nezbyl ani kousíček...omlouvám se...(:-) ) - byl totiž vyfocen, nafilmován a poté sněden (zvláštní, co?).
Po 15. hodině už ale začali odcházet i ostatní vystavovatelé (myslím, že první NARSIL, jelikož jim už od začátku nefungoval monitor, ale podařilo se jim vypůjčit si televizor (aspoň něco) ), až jsme po 16. hodině zůstali moje rodina a Severní Morava tak nějak v debatním kroužku sami.
Vzpomněl jsem si, že chci po všech (:-) (to teda brzy...) napsat reportáž o A "99, které zde budou také postupně uveřejňovány, probrali jsme 41. číslo časopisu FLOP, přičemž jsme ZB donutili prohlásit (ne se pod to podepsat), že na PV"99 již bude dlouho očekávané 41.+42. číslo časopisu FLOP s článkem o mojí Atariádě (a co o té PV"98, Zdeňku????).
V klidu jsme se rozešli přesně v 17.00, zanechajíc místnost mírně uklizenou svému osudu (po domluvě s vlastníky).
Z vyhrazené tisícikoruny jsem za Atariádu dal 900Kč, na Atariádě necelou stovku za literaturu atd.(oproti A98Ex spadly ceny o další polovinu); na vstupném (a příručkách po koruně) jsem vybral asi 650Kč a zbylo mi občerstvení, které bylo možno neomezeně konzumovat, v hodnotě asi 130Kč.
Příručky, které jsem dostal od K-Softu (který přítomen nebyl), prodával tam po koruně a poté dával zdarma, jsem všechny neudal, a možná některé z nich vezmu do Prostějova (snad pojedu...).
Opět jsem se nezajímal o nic jiného než o 8mibity a lidi, které jsem chtěl, takže jsem opět od Jandíka nezjistil, jak vlastně ten Calamus vypadá...ani jsem neměl moc času.
Z mého pohledu se tato akce vydařila, i když jiní jsou asi zvyklí na větší návštěvnost, neprodělal jsem tak strašně (účet za telefon ještě nepřišel (:-O ), a názory, jak to vypadalo dle jiných uvidíte někdy postupně v Časopise 8mi.
STAND BY!
Chtěl bych poděkovat: Panu Machovi (vedoucímu JINTESu (1.pád=Macho) ) za levně pronajatou místnost a ochotu, panu Jurigovi za psychickou podporu, všem vystavovatelům za to, že přijeli, totéž i ostatním, a všem ATARIstům, že jimi jsou!!!!!
redakční poznámka: článek byl převzaný z Internetího www časopisu autora, o němž se v textu zmiňuje (ty fotky nehledejte ve FLOPu) a pro nějž byl původně formátován. Zde musely být provedené určité zjednodušení v zobrazování - původní úprava nevypadala tak divně.