Jsem velmi rád, že jsme získali příspěvky na zajímavé téma tvorby uživatelských znaků pro tiskárny. Již řada dotazů čtenářů se týkala právě této problematiky. Nyní uvádíme skutečné fungující programy.
Musím však poznamenat, že jejich autoři alespoň mě velmi přecenili vynecháním přesných popisů. Já nejsem žádný expert na tisk, i když je pravda, že za založení rubriky zabývající se tiskárnami jsem osobně odpovědný
Ve skutečnosti by ji tak jako já mohl dělat každý, kdo vystřídal doma pět tiskáren a stýká se s majiteli dalších typů.
Navíc v tomto případě jde o skutečně zapeklitou problematiku, protože definice DOWNLOADU je rozmanitá a právě na ní končí kompatibilita tiskáren. Způsob definice znaků se liší u tiskáren už je proto, že jde o rozdílné typy, v té samé mohou být zapracovány dva způsoby - jeden pro IBM, druhý pro STANDART mód, různý je počet možných definovaných znaků, snad jsou někde rozdíly i pro draft a NLQ, drastický je počet jehliček.
Program MFONTDOW.TBA je připravený pro 9-ti jehličkové tiskárny zapnuté v módu STANDART. Patří k němu nutně soubory NLQ.CHR, DRAFT.CHR, LOSAVEDRF.BIN, LOSAVENLQ.BIN, komplet je doplněn datovými soubory se znakovými sadami DRAFT.DRF a SANSERIF.NLQ.
Soubory s koncovkou *.CHR jsou kupodivu obyčejné programy v TURBOBASICu volané z úvodního příkazem RUN "D: ". Další *.BIN jsou strojové rutiny.
Testování jsem prováděl na tiskárně SEIKOSHA SP-1900 inicializované ve standartním módu. Přesvědčil jsem se o jeho funkčnosti, ale jeho ovládání je trošičku složité a ne celá činnost je zcela jasná.
Jako základní nedostatek v menu postrádám funkci poslání znakové sady do tiskárny. Jediný způsob, který jsem našel, je funkce spojená s vytisknutím celé sady na papír. Nevylučuji, že někde v programu je prosté nadefinování schováno.
Vlastní editace znaku je prováděna pomocí kurzorových kláves. Funguje také ovladač, třebaže v originálním popisu není o tom žádná zmínka. Pro velkou rychlost pohybu však není prakticky použitelný.
Nepochopil jsem rozdíly v editaci sady draft a NLQ. I při změně znaku jen v jedné sadě byl změněný znak tisknutý oběma způsoby.
Celkově program umožňuje nadefinovat 93 uživatelských znaků. Není vyzkoušeno, jestli by chodil alespoň částečně na tiskárnách s možností pouze 64 znaků.
Jako využití bych si dovedl představit nějaký editor pracující s více než 128 znaky, který při tisku bude přepínat sady z ROM a RAM. Výhoda oproti známé práci se sadou Kamenických v módu IBM by byla možnost přepínat i české znaky na styl Italic. (písmo šikmé) Protože editor by stejně musel pracovat v grafice, mohl by zobrazovat 4 * 93 znaků. Nic takového ale neznám.
Nejspíše asi využijí program kutilové v BASICu pro nadefinování několika vlastních potřebných znaků. Ve svých programech si přepnutí zajistí lehce. Sám autor se o svém způsobu využívání nezmínil.
Balíček souborů pro 24 jehličkové tiskárny mi dal pernou práci, než jsem začal alespoň mlhavě tušit jeho používání. Místo manuálu autor poslal na ukázku vytištěné texty a obrázky z magazínu číslo 33. Celá redakce se zhodla na mínění, že vzhledově slušné naformátování textu na velikost A5 muselo dát pořádnou dřinu. Sám jsem si kdysi tisknul texty z čísel 9 až 11 a pak jsem toho nechal pro velkou časovou náročnost. A to jsem používal jednoduchý formát A4, se kterým je snažší práce. Lákal mě samozřejmě na skladování výhodnější A5, ale odradila mě právě s ním velká piplačka.
Originální disketa byla připravena jako samostartovací se systémem TURBODOS XE. Po inicializaci ramdisku D8: vypíše batový soubor na obrazovku informaci o způsobu spuštění ukládání znakové sady do tiskárny a radu, aby byla 10 minut předem zapnutá. Zřejmě jinak autorova tiskárna blbla, což je zajímavé, a pokud vím, nikde nepublikované.
Disketa obsahovala tyto soubory: AUTORUN.SYS, SETUP.BAT, AUTORUN.BAT, CAPE.DAT, CAPLQ.COM, DOWNL1.EXE, DOWNL2.BAS, DOWNL3.EXE, DW1B.TUR, MUK, TE1, TE2, VUK, dále text dopisu a Turbobasic.
Batový soubor DOWNL1.EXE inicializuje BASIC a spustí program DOWNL2.BAS. Ten po provedení downloadu zavolá DOWNL3.EXE, který zase nahraje textový editor.
Všechny batové soubory a pro jistotu i AUTORUN.SYS jsou zabalené v archivu ARC. Ne že by se tím ušetřilo, ale je zbytečné dělat v adresáři nepořádek změtí souborů nepoužitelných pos FLOP Dosem. Samotný program v BASICu jde používat normálně, hodí jenom na konci chybu 170.
Vlastní data jsou uschována v souboru CAPE.DAT, který je implicitně použit.
Zmíněný Čapek je asi obyčejný editor pro Kameníky, který se původně dosti nesmyslně jmenoval po tiskárně SEP-510. (Zřejmě jenom proto, že to byla první tiskárny pro ruce s Kameníky.)
Pro definování znaku je určený program v Turbobasicu DW1B.TUR. Dovolili jse si změnit koncovku na TBA, aby příhodněji zapadnul do rámce magazínu. (Osobně bych toužil spíše po TBS)
Po spuštění program vybalí na uživatele dvě okna na obrazovce a čeká na utajené povely. Následujícím listováním se zjistí, že je vhodné zadat nejprve ručně povel GOTO 2000, načež dojde k vypsání ovládání na obrazovku.
Povel pro smazání bodu nechybí, je to mezerník. Editace se provádí jenom v levém okně, pravé slouží jen jako pomocné pro tvorbu půlených znaků. Asi je to dobrá pomůcka i pro znaky normální.
Všechny povely pracují jen s jedním znakem. To znamená, že každý znak se po vytvoření ukládá do samostatného krátkého souboru. Právě poslední čtyři přiložené bez přípony jsou ukázkové znaky od autora.
Z uvedeného vyplývá, že výsledná znaková sada se docílí pospojováním těchto souborů do jednoho a vytvořením utility pro download na míru, což je například program DOWNL2.BAS.
Myslím, že by nebylo na škodu vynechat ovládací program úplně, i kdyby byl vytvořený ve strojáku. Nevidím nic snažšího, než vygenerovat soubor skládající se nejen z vlastních dat pro definici znaků, ale i z řídících povelů pro tiskárnu. Například nejjednoduššeji v uvedenem DOWNL2.BAS otevřít místo tiskárny pro zápis soubor na disku. Potom bude k inicializaci tiskárny stačit jen prosté kopírování na zařízení P:. Při mém pokusu měl takový celý soubor délku 38 sektorů a po zkopírování DOSem se choval stejně, jako data zaslaná vlastním programem. Rychlost akce také výrazně stoupla. Napadá mě, že by to mohl dělat i přímo Čapek, že by s tím naložil jako s obrázkem. Poruší se tím ale počet řádků na aktuální stránku.
Prakticky jsem zkoušel bublinkovou tiskárnu v módu LQ, kdy má emulovat 24 jehličkové tiskárny. Provedený Download brala jako korektní, což jinak by se projevila tiskem všelijakých znaků, pískáním, řádkováním, vytuhnutím ... Jenže z českých písmen jsem se stejně neradoval. Na tisku bylo sice vidět, že nejde o náhodnou změť bodů, ale znaky byly jakoby rozstříhány na vzájemně posunuté segmenty.
Nezbývá než spokojit se s funkcí na skutečných jehličkách, kterou dokazuje zmíněný vytištěný FLOP 33. (Ten si u nás v Prostějově postupně každý půjčuje.)
V souvislosti s prováděním downloadu mě napadá jeden možný problém provozování na našich počítačích. Ovladače CENTRONICSu většinou konvertují 155 na standardní 13, a to bohužel i ty datové. Tady dojde k určité poruše nadefinovaného sloupce. Ještě horší případ by nastal u ovladače, který provede převod na 13 a 10, čímž zhroutí celou definici.
Oba autoři se o problému nezmiňují, takže nevím, jestli jej umí programy ošetřit.
-ZB-