Produkce nakladatelství GRADA II

Všechny publikace dále popisované jsou z řady "EDUCCA 99".

Myšlením k algoritmům

Jaromír Kukal

počet stran 136, cena 48 Kč, A5, 1992

Jak vyplývá z názvu, tato kniha vysvětluje pojem algoritmizace úloh. Do tohoto oboru zavádí čtenáře pomocí příkladů ze života, jako je vaření polévky, chování hosta na návštěvě, sázení rostlin. Jedna kapitola je samozřejmě věnována i matematickým úlohám.

Výklad začíná jednoduchou posloupností příkazů, dále je probrána podmínka a cyklus jako základní programové konstrukce. Po již zmíněné matematické vložce je nastíněna i práce se soubory dat, stručně jsou představeny funkce, procedury a rekurze.

Celý text připravuje důsledně na strukturované programování. Používá při tom místo známých vývojových diagramů, které překypovaly příkazem GOTO, strukturogramy, ještě cizejším slovem kopenogramy. Jsou to takové tabulky, které jsou podle mého mínění poněkud méně pochopitelnější než vývojové diagramy. Zato nezabírají tolik místa a jsou skutečně strukturované.

Kniha může být dobrá začátečníky, kteří skutečně nic o algoritmizaci, jinak analýze úloh prakticky nic nevědí. Uváděné algoritmy nejsou převáděny do žádného konkrétního programovacího jazyka, proto výklad nezávisí na žádném druhu počítače. Předpokládají se ovšem strukturované jazyky.

Sbírka úloh z programování

Dana Töpferová, Pavel Töpfer

počet stran 104, cena 93 Kč, A5, 1992

Knížka obsahuje spoustu námětů na programování rozdělených do dvou kapitol. Do první, nazvané "Základy programování", jsou zařazeny jednodušší úlohy tříděné do skupin podle procvičovaného jevu - sekvence, odmínky, cykly, pole, podprogramy, soubory, dynamické datové struktury.

Druhá kapitola třídí obtížnější náměty do celků podle zaměření programů zhruba na čísla, grafiku, zpracování dat. Jako doplněk jsou k většině zadání uvedeny krátké nápovědy, jako například odkaz na vhodný matematický vzorec nebo přibližný postup řešení.

Většinou se v textu nehovoří o konkrétním programovacím jazyce, kromě několika zmínek o PASCALu. Některé úlohy předpokládají znalost středoškolské matematiky.

Příručku bych především přímo za trest vnutil těm vzácnějším lidem, kteří prohlašují, že by rádi programovali, ale neví co. (Ve mě pak vždy vzniká dojem, že to asi s programováním nemyslí vážně.) Jinak je asi vhodná spíše pro vedoucí kursů, už proto, že neuvádí vlastní řešení.

Pro začátečníky asi nebude to nejvhodnější. Například jedna ze složitějších úloh požaduje vytvořit jen tak cvičně systém pro vedení skladu rozsahem větší, než je SKLADNÍK v tomto čísle FLOPu, dále jsou zde požadavky na grafické editory, databáze a podobně. Nám v redakci ale výborně poslouží část se zajímavými matematickými hlavolamy.

BBS, modemy a počítačová komunikace

Petr Česenek

počet stran 144, cena 127 Kč, A5, 1993

Knížka probírá zajímavou problematiku přenosu dat mezi počítači se zaměřením na používání veřejné telefonní sítě. Snad pro žádnost informací z této oblasti je její cena v poměru k počtu stránek o dost vyšší než u jiných příruček z řady "EDUCCA 99".

Obsah je pochopitelně zaměřen uživatelsky. Čtenář se dozví o existenci sériového přenosu, počítačových sítí, co je to MODEM a jak se chová, co je stanice BBS, následuje zběžný popis programu ODYSSEY šířeného jako shareware, následovaný kapitolou o praktickém připojování na BBS. V závěru je seznam stanic BBS z roku 1993.

Nenašel jsem ke svému překvapení žádnou praktickou zmínku o propojení dvou obyčejných počítačů po telefonu, všechno je zaměřené na připojení na stanice BBS.

Nám majitelům malých ATARI může příručka zatím posloužit jen pro rozšíření přehledu. Píšu "zatím", protože považuji použití ATARI za možné. Na používání e-mailu, čili na posílání dopisů elektronickou poštou rozsah paměti musí stačit, možná i na zapojení do konferencí, rychlost séroového portu je víc než dostačující.

Probémem by bylo udělat interface pro převedení úrovní napětí sériových portů a napsání obslužného programu. Zde je největším problémem získání přesného popisu komunikačího protokolu. Je ovšem možné, že někdo někde u nás již skutečný MODEM používá, (ne ty akustické na hraní) jen se o něm neví.

-ZB-