Svůj článek o vyhynulém magazínu pro ATARI ST začnu zmínkou o jeho tvůrcích, protože jak to většinou bývá, původně byli všichni činní na poli osmibitů.
Jejich případ je zajímavý tím, že se sešlo několik aktivních programátorů v poměrně zapadlé vesnici Tršice ležící stranou cesty mezi Olomoucí a Přerovem. Na počítačích ATARI XE pracovali od roku 1986 do 1991. Nějakou dobu navštěvovali i Atari klub Olomouc.
Podle informací v dopisech od jejich představitele Marka Závodníka patří mezi jejich produkty textovka Balada o socialismu, první verze textovky Castlevania, databáze Happy Base, tabulkový editor, upravený operační systém na vyšší rychlost záznamu na kazetu a pár jiných. Nedoděláno zůstalo několik zajímavých nápadů, jako spojení ATARI v síti, emulátor ZX SPECTRUM.
Nevím, proč se o těchto aktivitách nepsalo v olomouckém zpravodaji, kde by šlo o publikování práce vlastních členů. Místo toho si budovali vlastní korespondenční síť svých zákazníků a spolupracovníků. Já jsem se dozvěděl o jejich činnosti krátce před ukončením tvorby na osmibitech.
Po navázání styku jsem získal několik grafických reklamních demoprogramů a tabulkový editor. Dema byla určená do magazínu FLOP, ale v té době jsem ještě nebyl jeho redaktorem, tak se to natáhlo, až bylo pozdě. Tabulkový editor jsem nikdy neviděl, protože moje kazeta byla pošpatnělá a proto nejde přečíst. (v té době jsem trpěl nedostatkem kvalitních kazet a kupoval si ty hrůzy AUDIO STAR)
V dalším dopise jsem se již dozvěděl, že práce na XE je zrušená, programy také. Je to zarážející postup, který jsem viděl i u jiných programátorů, že při předchodu na jiný počítač ruší své vlastní pracně vytvořené programy. Zůstal jen text příručky od Marka pro TURBOBASIC vydaný později firmou FLOP. Dalších pár kratších textů si již vydavatel v době úpadku zájmu o literaturu netroufal vytisknout.
Někde mezi ataristickou veřejností by měly dokončené programy existovat, ale dosud jsem na ně nenarazil. Většinou půjde o kazetové verze, pokud mi je může někdo poskytnout, ozvěte se. Autoři by podle vyjádření v dopisech byli ochotní uvolnit je v současné době jako PD.
Ještě před ukončením práce si skupinka aktivistů z Tršic začala říkat Morphose Crew. Po přechodu na ST navázali spojení s ataristy ze zahraničí a stali se i dovozci programů. Z jejich nadšení vznikl i disketový magazín CRACK pro ATARI ST, zřejmě první u nás.
Tento projekt byl pojatý hodně velkoryse a optimisticky. V jednom ročníku vyšlo dvanáct čísel. Když si to srovnáme s naším FLOPem, který má rozsah 140 KB šestkrát za rok oproti 720-800 KB na jednu disketu CRACKu, je vidět veliký rozdíl. Oceňuji jej plně ale teprve od té doby, co dřu v redakci FLOPu.
Dalším výstřelkem byla nasazená velmi nízká cena 457 Kč za dvanáct čísel včetně disket a poštovného. Distribuce se ujala firma FLOP Rožnov a bylo možné ji udržet jen používáním nejlacinějších disket. I tak čtenářů bylo velice málo. Okolo firmy FLOP se jich moc nepohybovalo a autoři sami v začátku své činnosti nebyli asi ST veřejnosti moc známí. Pro reklamní účely bylo do oběhu nejprve dáno nulté číslo obsahující nabídkové texty.
Zaměření časopisu vycházelo samozřejmě ze zájmů jeho autorů - barevná grafika, hudba a hry. Výborně zde posloužila možnost získávání nových zpráv ze zahraničí. Výplň ke článkům tvořily volně šiřitelné programy, sem tam nějaká vlastní práce.
K nejzajímavějším uvedeným článkům řadím překlad manuálu STOS 3D, to je program pro vytváření třírozměrné barevné grafiky s možností jejího pozdějšího využití ve vlastních programech.
Zcela opomíjeny byly programy pro monochromatický monitor, tedy oblast nejsilnějšího využití ST.
Prvních šest čísel bylo děláno volnou formou, od sedmého se zavedla ochrana proti kopírování. Tím se však ztížila možnost vlastního zpracování textů článků. Předposlední - jedenácté číslo bylo provedené formou celodisketového dema, na němž pracovala skupinka tuzemských autorů. Ve své době bylo zřejmě u nás první.
Časopis skončil přechodem autorů na stroje výkonnější v grafice a animacích, s možným výhledem na virtuální realitu.
Případní zájemci si vyšlá čísla mohou i dnes objednat u vydavatele, a to beze slevy. Původní cena se totiž téměř rovná výrobním nákladům.
-ZB-