TAIPEI - popis hry

Tato hra patří mezi několik mých nejoblíbenějších. Podle svých pozorování odhaduji, že dokáže zaujmout asi polovinu potencionálních hráčů. Považoval jsem ji za rozšířenou a známou, ale zřejmě mylně. Přímo v našem Atari klubu Prostějov někteří mladší členi - asi tak půlroční - se k mému překvapení přiznali k neznalosti této výborné hry. Proto jsem se rozhodl zařadit její popis do magazínu.

Nevím již, ve kterém prameni byl uveden český termín "čínská pyramida". Na jiných počítačích je nejznámější pod názvem SHANGAI, viděl jsem také verze MAHJONG a DRACHEN. Ta naše používá grafiku č.8, čili nejjemnější, monochromatické zobrazování. Podle mého mínění chudost barev použité grafiky vůbec není na škodu, naopak vzhled hracího pole vypadá velmi jemně a efektně.

Princip mají všechny verze stejný. Při započetí hry je vygenerováno několik vrstev hracích kamenů, které je nutné postupným odebíráním všechny odstranit. Zdánlivě velmi jednoduché, až nezajímavé, ale dobře radím: zkuste a uvidíte !

Jako autor naší verze je podepsán Martin Lange. Pyramida je složená ze 144 kostek umístěných v pěti úrovních na sobě. Celé množství je rozděleno do shodných čveřic s výjimkou osmi kusů. I tyto tvoří čtveřice patřící k sobě, ale přitom s odlišným vzhledem. Kostky se odebírají po dvojicích. Zásadním pravidlem je, že na odebírané kostce nesmí stát žádná další a musí být volná z levé nebo pravé strany. Celé ovládání je samozřejmě vyřešeno pohodlně pomocí joysticku. (Zkoušel jsem klávesnicí na PC - zadávání souřadnic - fuj.)

Na spodním řádku jsou zobrazovány stavové informace. První zleva je zbývající počet kostek k odebrání, druhý údaj je počet kostek, které je možné odebrat v následujícím tahu. To znamená ty, jež jsou právě volné a existuje alespoň jedna další volná ze stejné čtveřice. Vpravo se zobrazuje zbývající čas - pokud si zvolíte časový limit (viz dále).

Horní řádek je řídící roletové menu. Pod volbou GAME se skrývá nabídka nové hry, použití starého rozmístění a AUTOPLAY. Tento nevede vždy ke zdárnému vyřešení hry. Po označení jedné ze dvou prvních možností se ještě volí délka časového limitu či jeho zrušení.

Volba HINTEN je pomocná - při jejím označení a následovném mačkání FIRE ukazuje následující možné tahy. Neprobírá však důsledně jeden po druhém, což trošičku vadí.

Význam nabídky HELP je asi zcela jasný - možnost vrátit jeden až čtyři tahy. Při opakovaném zadávání je možné se dopracovat až na úplný začátek hry.

Posledním příkazem v hlavním menu je vypisování údajů o autorovi programu.

Na vhodnou strategii hry si již může přijít každý sám. Upozorňuji jen, že občas bývají na sobě shodné kostky. Program má také několik drobných zádrhelů. Předně se nesmí zapnout na ovladači autofire. Jeho působením dojde po neurčité chvíli ke zborcení. Turboverzi na kazetě nelze zavádět těmi druhy zavaděčů, které obsahují uniturbo. Mimo samotného unizavaděče je to i výkonný kopírák RAMTUR. Hrací pole se v takovém případě sice objeví, ale při pozornějším pohledu jsou vidět poruchy kresby.

Objevují se také neřešitelná rozestavění kostiček. Je to ale tak malé procento, že nedoporučuji při prvním neúspěchu svádět chybu na program.

Chybí mi možnost uložení rozehráté hry a tabulka s výsledky nejrychlejších řešitelů, opět s možností ukládání. Nechci tím snad naznačovat výčitku autorovi, který si i tak dal dosti práce. Ono je pravděpodobné, že veškerou paměť spotřebuje hra za chodu. Přitom by disketová verze na práci s diskem potřebovala několik Kb dlouhý DOS a na kazetě by asi žádné nadšení nevzbudil standartní systém nahrávání. Sám bych ho jistě nepoužíval.

Ještě dodám, že turboverze na kazetě mi šla bez problémů překopírovat na disketu, ale nepamatuji si již, kterým převodním programem.

Moje vlastní hodnocení je maximální.

-ZB-

Zbytek redakce:

Je to jedna ze zhruba tří her, které hraji. Co dodat?

-JW-

Nikdy jsem tuto hru nehrál, tudíž nemohu objektivně posoudit.

-RŠ-

Hrál jsem ji sice jenom třikrát, ale kdybych měl ještě ATARI, tak by asi patřila k mým oblíbeným. -JS-