Zájem o problematiku tisku čehokoliv na počítači je veliký a neustálý. Proto se tomuto tématu věnuji samostatně.
Několik dotazů se týká programu EPSON/DOWNLOAD LOADER, k němuž byl publikován manuál v rožnovském Občasníku č.5. Je trochu veselé, že tyto dotazy posílají z Rožnova na nás do redakce s tím, že tam nic neví. Mimochodem, takový dotaz byl před časem i v našem Atari klubu, ale nějak jsem problém zazdil.
Nyní jsem si vyhledal manuál v Občasníku a zjistil, že:
Jinak můj názor na takové programy je skeptický. Kompatibilita tiskáren selhává právě na DOWNLOADU, protože v něm jsou největší rozdíly v možnostech tiskáren. Nečekám tedy, že by jeden program fungoval zázračně na všech tiskárnách, spíše bude nutné je mít speciálně zaměřené podle typů.
Před pár dny mi přišel za Slovenska nějaký program pro DOWNLOAD od autora, který donedávna ani nevěděl, že nějaký magazín existuje. Je pravděpodobné, že dojde k dohodě a program bude po ověření uveden.
Při prohlížení Občasníků jsem spatřil věci, o nichž jsem ani nevěděl, že byly publikovány, například článek o D100M pro začátečníky, kódy pro D100 a jiné. Bude zřejmě nutné urychleně dokončit nejen celkový obsah FLOPů, ale zpracovat nějak i tištěnou literaturu.
Píši obchodní dopisy pomocí editoru Čaček a tiskárny D100. Potřeboval bych mít možnost zvýraznit hlavičku. Jinak mi ATARI stačí a nechci kupovat PC.
J. Malchárek
Tedy předně - možnosti vzhledu tisku jsou dány schopnostmi tiskárny a nelze je proto změnit výměnou počítače. Samozřejmě rozhoduje také ovládací program, ve Vašem případě textový editor. Tiskárna D100 je tak omezená a nekompatibilní, že je rozhodně jednodušší ji ovládat malým počítačem, než velkým, protože malý systém má uživatel více v rukách. Alespoň já mám takové zkušenosti, že zatím docílím více na ATARI XL než šestnáctibitovém ST. Z tohoto hlediska by koupě PC byla nesmyslná.
Je nutné si ujasnit, mluvíme-li o stejném typu tiskárny. D100 má možnost tisku znakŮ - doufám, že máte vevnitř českou znakovou sadu - a také jakousi svoji vlastní grafiku. Její využití je možné speciálnímy programy, například už i v našem magazínu byly publikovány hardkopírky.
D100M je tiskárna poměrně kompatibilní s rozšířenými standarty devítijehličkových tiskáren a tak se dá provozovat s programy již hotovými, nebo upravenými.
Podle příručky D100 umí několik druhů písma, nikoliv ale podtržené, a také sedmibitovou grafiku. To je podobné originální ATARI 1029. Původně jsem myslel, že připravím nějaký příklad textu se začleněnou grafikou, ale u nás v Prostějově jaksi tyto tiskárny vymizely. A zveřejňovat něco neověřeného s tvrzením "mělo by to chodit" se mě nechce.
O začleňování řídících znakŮ do textu při použití Čapka se již v našem magazínu i jinde psalo. V brzké době se k této problematice vrátím v rámci popisu práce s tiskárnou SP 180.
Doposud jsem neměl tušení, že existuje editor s názvem ČAČEK. Jde ale určitě o nějakou mutaci Čapka se zachovaným zpŮsobem ovládání a zadávání povelů.
Pokud má ČAČEK stejný styl zavádění obrázků jako Čapek, nikoliv Čížek, bylo by možné na Vaše obchodní dopisy posílat i jednotné hlavičky tisknuté v grafice. Příprava by byla pracnější, ale jde to.
V magazínu FLOP se budeme zabývat těmito tiskárnami i nadále, protože na ně přicházejí stále dotazy. Mám doma kompletní český popis na 80 stránkách, který můžu nechat zájemcům okopírovat asi za 35 Kč. Původní majitel jej asi již těžko znovu vydá, jelikož jde vlastně o výprodejní typ. Musím ale upozornit, že většina textu jsou nezajímavé hardwarové popisy a vlastní řídící kódy nejsou zpracovány přehlednou formou. Asi bych doporučil spokojit se s polským textem.
-ZB-