Zaslaný výukový program AEROBIC se mi nepodařilo spustit.
Od firmy FLOP Rožnov jsem nedostal odpověď na svoji žádost o seznam disket z FLOPu k zapůjčení.
Jak převádět programy v jazyce BASIC upravené do T2000 na disk jednodušeji než přes standartní kazetévý formát?
P. Mach
Proč nefunguje program AEROBIC, to nevím. Měl by se ochotně spustit při studeném startu i pod OS Q-MEG a normálně pracovat. (ale to jen z diskety, ne z ramdisku)
Je možné, že se jedná o vadnou kopii. Posílal jsem tento program více ataristům naráz (protože rád propaguji výukové programy) a tak je možné, že jsem některou kopii nekontroloval.
Dodatečně jsem zjistil, že například při volbě největší obtížnosti program žádá druhou stranu diskety. Ale disketa z níž jsem AEROBIC získal měla skutečně obě strany naprosto stejné. Kontroloval jsem ji jednou z posledních utilit flopisty Luďka naprogramovaných na malém ATARI a i když je spíchnutá narychlo, není důvod pochybovat správnosti výsledku.
Druhý dotaz mi není úplně jasný, jestli jste měl zájem půjčit si seznam disket nebo vlastní diskety. To byla kdysi služba členům FLOPu, ale určitě již půjčování disket zaniklo. V novém ceníku nic takového není. Je tady jen kopírovací služba a teď koukám, že je o deset procent dražší.
Seznam disket se prodává pod názvem Klubová diskotéka FLOPu za 9 korun. Skalní členové jej mají doma roztroušený po starých magazínech a později po BULLETINech.
Převádět Basikové programy z Turba na disk je skutečně možné dělat rychlejší metodou. V prvním kroku je potřeba dostat programy na disk - TSD, BACKUP a možná i jiné kopírky.
V hodně starých magazínech byly publikovány dvě verze převodního prográmku, který zlikviduje spouštěcí rutinu a upraví souborovou hlavičku. Nyní je již možné pod DOSem v BASICu načítat programy příkazem LOAD "D:...
Některé věci, zejména hry, jsou udělané tak, že nemohou sdílet paměť současně s DOSem. Řešením je nechat je v původní podobě a zavádět je jako stroják. Vhodným zavaděčem je MINIDOS, protože umožňuje načíst programy s nízkou zaváděcí adresou. Ta znemožňuje načítání jinými zavaděči.
Tento způsob je vhodný jen pro hry a jiné programy, které nevyžadují pracovat se svými daty na zařízení, jelikož nyní je systém ochotný pracovat zase jen se standartním záznamem na kazetu.
...bych měl zájem o kontakt na někoho, kdo má zkušenosti se scannováním na Atari.
P. Zaňát
Jako další věc jsem do rubriky použil část inzerátu uvedeného v celém znění na svém místě.
Tato problematika zajímá i nás, takže kdo něco ví o připojování scanerů, může se hlásit. Já věřím, že je to možné, překážkou asi bude jejich cena a hlavně nedostupnost technického popisu. Bez toho není možné vyrobit interface pro připojení ani napsat obslužný program.
Protože zřejmě všechno lze obejít, existují různá náhradní řešení. Nejvíce ji mi známo o konstrukci založené na jednojehličkovém emulátoru tiskárny BT-100. Popis úpravy byl zveřejněn ve zpravodaji pražského klubu č. 1/91. Praktické ukázky byly k vidění na akci pořádané ve Frýdku-Místku předloni. Viděl jsem také v Rožnově disketu připravovanou k prodeji obsahující komplet programů pro scanování a další úpravu obrázků pro tisk + kompletní návod na vestavbu snímače. Asi nedošlo k dohodě s autory, protože disketa se ve FLOPu neprodává.
Všechny zmiňované programy jsou zaměřeny na převod snímaného obrázku do grafiky GR.9, tedy jednobarevné s 16 odstíny. Nejlépe vypadají obrázky bez malých detailů. Použít se dají podle mého mínění na ukázková dema, nebo snad do konverzační hry s obrázky. Pro tisk mi ale chybí zpracování v jednobarevné grafice, u nás zvané GR.8. Takové snímání se sice nehodí pro fotografie, ale je potřebné pro jednobarevné kreslené obrázky. Myslím, že se jim říká perokresby, zkráceně perovky, ale dnes je znám pod názvem Clip-arty. Přesně to je potřeba pro tisk na jednobarevné tiskárně při začleňování kreseb do textu.
Autoři snímacích programů asi tyto možnosti podceňují, přitom se Clip-arty běžně prodávaly.
Přestože úprava BT-100 je známá již několik roků, teprve týden před dokončením dnešního čísla byly na schůzku našeho klubu přineseny nasnímané obrázky. Majitel tak výrazně zvýšil hodnotu své BT-100 z původní téměř nulové. Snad se proberou i naši programátoři.
Dále jsem v nějaké nabídce četl o programu pro jeden z rozšířených souřadnicových zapisovačů, ale v těch mám dost chaos.
Také v nějaké naší příručce byla útržkovitá zmínka o využití standartní devítijehličkové tiskárny, na jejíž hlavu se přimontuje čidlo. Uveden byl i útržek ovládacího programu bez nějakého jasnějšího popisu. Je jisté, že kompletní popis vyšel v dříve vydávaných zahraničních časopisech zaměřených na malé ATARI, ale to nám asi nepomůže.
V redakci se snažíme také využít možnosti scanování, zatím přetahujeme obrázky nasnímané na PC. Konverze ale nedopadají nejlíp.
-ZB-