Assembler - základy práce

I když jistě existuje mnoho příruček různé kvality o tom, jak programovat na počítači Atari ve assembleru, chtěl bych pomoci těm, kteří se k tomu ještě stále neodhodlali. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek. Upozorňuji předem, že mi nejde o vytvoření nějaké učebnice, ale o rady začátečníkům, kteří už o assembleru něco tuší a chybí jim podrobnější vysvětlení.

Myslím si, že nejefektivnějším způsobem bude, když vždy předložím nějaký jednoduchý prográmek a důkladně ho okomentuji.

Pro názvy instrukcí budu používat MNEMO KÓDY (=symbolické názvy instrukcí) shodné s MAC65, neboť je to nejpoužívanější (a jistě nejvýkonnější) překladač assembleru.

Úvod: Nejpodstatnější je zvyknout si na to, že veškeré operace se provádějí pomocí někrerého ze tří registrů. A .. akumulátor X .. indexový registr X Y .. indexový registr Y Každý z těchto registrů má 8 bitů a můžeme je tedy naplňovat hodnotami 0 až 255. Kromě těchto registrů máte k dispozici ještě 256 míst nulté stránky paměti (adresa $0000 až $00FF), které umožňují provádět velice užitečné věci.

Analogie s BASICem:

• 1. Příkaz POKE Zapamatujte si, že 99© všech věcí ve strojovém kódu se provádí pomocí příkazu, který je obdobný BASICovskému příkazu POKE. Je tedy bezpodmínečně nutné mít po ruce knihy adres paměti. (Z vlastní zkušenosti doporučuji knihu od Pavla Dočekala: Adresy paměti RAM počítačů Atari 800XE/XL - 1. a 2. díl)
• 2. Používání proměnných Pokud potřebujete nějakou proměnnou, lze použít libovolný z registrů procesoru (A,X,Y). Pokud vám tyto nepostačují, je nutné zvolit si nějaké místo v paměti RAM a to používat pro uložení hodnoty. Podle rozsahu čísla, které chceme do proměnné ukládat, se volí počet byte (bajtů) pro tuto proměnnou.
• 1 byte .. hodnoty 0 až 255
• 2 byte .. hodnoty 0 až 65535 Většinou se používají dva byte hned za sebou, kde 1. vyjadřuje tzv. nižší byte a 2. vyšší byte.
• n byte .. hodnoty 0 až 256Än-1 Situace podobná jako u 2 byte.

Pozn. Pouze vy sami si určujete velikost rozsahu té či oné proměnné. Podle toho byste s touto proměnnou měli zacházet.

Př.: Potřebujete 3 prom. v rozsahu 0 až 99, dále pak 2 proměnné 0 až 1000.

Řešení: Pro 1.,2. a 3. proměnnou je nutno vyhradit 3 byte (1 byte pro každou z nich). Skutečný rozsah bude sice 0 až 255, ale to je nejmenší možný rozsah, který je větší než požadovaný. Pro 4. a 5. proměnnou je nutné vyhradit 4 byte (2 byte pro každou z nich). Skutečný rozsah bude sice 0 až 65635, ale to je rovněž nejmenší možný rozsah, který je větší než požadovaný.

U 2-bytových proměnných zjistíme hodnotu následujícím způsobem: HODNOTA=Obsah1Byte+Obsah2byte*256

Upozornění: Pro volbu místa proměnných používejte zásadně jen taková, která jsou volná a nepoužívá je žádný jiný program, který je (a nebo má být) přítomen v paměti během spuštění vašeho programu (Tím myslím DOS a pod.). Umístění a využívaná paměť jednotlivých programů bývá většinou obsažena v jejich popisech, manuálech atd.