Jiří Svoboda
Když jsem před téměř dvěma roky přešel z Atari (na kterém jsem programoval v BASICu, TURBOBASICu, KYAN PASCALu, ACTION!u, LOGOu :-) a hlavně v ASSEMBLERu) na Amigu, o existenci jazyka "C" jsem měl jen potuchy. Protože na Atari nevypadal k světu jiný program, než ten co byl ve strojáku, začal jsem i na Amize dělat v assembleru. Pak jsem se seznámil s "C". Dnes dělám výhradně v "C" a assembleru.
Céčko je z dnes z mého hlediska opravdu nejlepší vyšší programovací jazyk. Předtím jsem totéž tvrdil o Pascalu. Ovšem Céčko má oproti Pascalu tolik výhod, že...
Do vynálezu integrovaného prostřední musel všechny práce spojené s tvorbou programu vykonat programátor. Ráno přišel do práce, nahrál editor, napsal program a uložil ho. Opustil editor, nahrál kompilátor a pokusil se program zkompilovat. V případě neúspěchu opustil kompilátor, spustil editor, nahrál program, nalezl chybu (někdy), opravil chybu, uložil program, opustil editor. Nahrál kompilátor a pokusil se program zkompilovat. V případě neúspěchu... V případě úspěchu(!) opustil kompilátor, nahrál linker a pokusil se program zlinkovat. V případě neúspěchu opustil linker, spustil editor, nalezl chybu, opravil chybu, uložil program, opustil editor, spustil kompilátor... V případě úspěchu(!) program spustil a ten stejně nefungoval. Po znovuoživení počítače nahrál editor...
Integrované prostředí dělá tyto akce automaticky. Ale to po Atari nemůžete chtít. Céčko na Atari používá stále ten prehistorický způsob práce. To jen abyste se nelekli.
Běžně se používá SpeedScript, ovšem ten je podle mne naprosto nevhodný. Na obrazovku se vám vejde málo řádků, a dlouhý řádek (což je snad každý druhý) přetéká na další i s posledním slovem, což dělá takový chaos, že se z toho... Nakonec jste rád, že máte na celé obrazovce alespoň půl příkazu.
Ideální editor na programy v Céčku má jazyk Action!. Tam řádek pokračuje až donekonečna za pravý okraj obrazovky. Navíc má normální font v normální GR.0. Ale natahovat Action! kvůli editoru?
O něco horší je editor Kyan Pascalu. Plný řádek vám sice taky přeteče na další, ale alespoň tam neskáče wordwrapem celé slovo, tak na první pohled vidíte, že je to asi něčeho pokračování. Taky má normální font v normální GR.0.
Další možností je TextWriter. Ten sice nemá možnost pokračování řádků za okrajem, zato vám při 80 znacích na řádek nepřeteče každá druhá lajna. Pro programování v Céčku je však pomalý a nemá funkce pro práci s bloky (už se těším na verzi 2.0, Honzo, snaž se). Nevýhodou je i font. Program vidíte přehledně, zato nemusíte rozeznat některé znaky.
Pracuje neskutečně pomalu, zato přehledně oznamuje povahu a místa výskytu chyb (vypíše řádek s chybou a označí ji šipkou).
Nebyly s ním problémy. Pracuje podle jakési "dávky", kterou musíme před linkováním vytvořit. Nevídáno. (Teď jsem však zkoušel "C" na STéčku, tam je to taky!).
Kecal bych, kdybych řekl, že jsem nenašel žádné odlišnosti. Napsal jsem v "C" malou demonstrační textovku. Po několika neúspěšných pokusech o kompilaci jsem si přečetl manuál (Murphyho zákon - Selhaly-li všechny pokusy, je načase přečíst si návod), kde se na druhé straně píše o tom, co Céčko na ATARI neumí. Mimo jiné jsou to struktury a ukazatele, tedy prostředky, na kterých je postaveno celé Céčko a samozřejmě i má demotextovka. Tak ji tedy neuvidíte.
Také není k dispozici většina běžných knihovních funkcí (z těch, které jsem zkoušel, fungovalo jen "printf()" a "getchar()", k dispozici není ani "scanf()"). Zato jsou implementovány speciální Atari funkce ("Graphics()", "Plot()"...).
V Céčku jako takovém se skutečně dobře dělá. Ale pro Atari to příliš neplatí. Zkuste to a uvidíte!