Ačkoliv se v různých popisných článcích o ATARI autoři často zmiňují o hudebních možnostech tohoto počítače, skutečně praktických informací je málo. Částečným důvodem je asi skutečnost, že vytvářet a zpracovávat hudbu jsou schopni jen lidé zabývající se jí profesionálně nebo jako koníček, a navíc znalci programování na počítači ve strojovém kódu i jeho hardware. Nebo alespoň hudebních obvodů. Já sám patřím mezi zřejmě převažující většinu pasívních posluchačů a veškeré moje pokusy na tomto poli skončily neúspěšně.
Další brzdou je, nebo byl naprostý nedostatek informací o MIDI. Snad každý laik zabývající se počítači slyšel, že jde o standartní normu popisující propojování počítačů a nějakých hudebních nástrojů - sekvencerů, ale právě v rámci mezinárodní normy probíhalo u nás utajování protokolů přenosu, používaných kódů a jiných praktických informací potřebných k vytvoření obslužného programu. Tím mám na mysli, že nebylo nic publikováno. Asi je to tak trochu risk, vydat příručku zajímající jen malou část veřejnosti.
V příručkách a zpravodajích vyšlo několik málo článků. Vzpomínám si například na jakési složité schema v HARDWAROVÉ KUCHAŘCE, ke kterému byl přiložen nějaký program v BASICu, ale bez jakéhokoliv popisu. Skutečně ověřený článek byl publikován v Rožnovském Občasníku č.2 v roce 1990.
Jeho autorem je ing. L. Šalom z Rožnova, který vytvořil i program MIDIMONITOR. Prodával jej za 200 Kčs (je to již déle) pouze kazetovou verzi v nějakém vlastním, ochranném formátu. Žádná propagace ale nebyla tomuto udělaná. Sám jsem se o něm dozvěděl při osobním hovoru v Rožnově, kde jsem sháněl nějaké informace o MIDI pro Radka Štěrbu.
Program MIDIMONITOR si Radek zakoupil a dostal k němu popis a schema interfejsu pro připojení na sériový port. Podle autora je možné připojit MIDI přímo bez oddělovacích tranzistorů ale to je takové riskantní. Dále získal několik informací o této problematice.
Zapojení se trochu liší od původního v Občasníku, proto jej uvádíme v tomto čísle magazínu jako obrázek v grafice 8 s názvem MIDI.PIC. Takto bylo u nás v Prostějově realizováno a odzkoušeno. Malá poznámka: použití typu tranzistorů nebude nijak kritické.
Po čase získal Radek nějaké informace a vytvořil pro MIDI komunikaci vlastní programy. V plánu měl dávat do svých herních programů možnost zvukového výstupu na MIDI nástroje, takže hudba by byla stereo a na mnohem vyšší úrovni, než je u zvukových výstupů přes počítač (16-bitové nevyjímaje) zvykem. Také chtěl vytvořit prima ovládací program na tvorbu a zpracování hudby s výstupem na MIDI. Vlastně jej již má, ale je v nepublikovatelné formě, použitelné jen autorem, který ví, jak s ním pracovat.
Jenže po čase od těchto záměrů upustil, protože ovládání hudebních nástrojů, zejména různých cenových tříd je odlišné v používání kódů. (Přenos dat po lince je z technického hlediska stejný - některé nástroje však mají funkce, které se specificky ovládají). Proto jsem už ani nedoufal získat od Radka nějaký příspěvek z této málo známé oblasti. Jsem velmi rád, že k tomu přece jen došlo a potěší mě, když bude mít Radek nějaké ohlasy.
O činnosti ing. Šaloma v poslední době nemáme přesné zprávy. Před časem působil jako dealer hudební elektroniky ale přesně to neumím popsat. Kdo má zájem se s ním kontaktovat, může psát nebo získat informace přes firmu FLOP.
O problematice MIDI vyšla u GRADA kniha "MIDI - komunikace v hudbě" od autora Daniela Forró (Stojí asi 300Kč). Já jsem si pořídil od stejného autora a nakladatelství knihu "Počítače a hudba", která se vyznačuje orientací na ATARI ST, nikoliv na PC, uvádí ale i programy pro osmibitové počítače. Najdu-li v ní něco zajímavého, budu čtenáře FLOPu informovat.
-ZB-